BŘETISLAV KOTYZA

Zcela vypovídající odpověď na otázku byla by v rovině významné ceny za literaturu… Samotný William Shakespeare musel by napsat nový titul, velmi dramatického, velmi komického, velmi tragického obsahu. Zcela určitě se však silné a lidsky vyzrálé politické osobnosti s vizí v dějinách vyskytovaly. Zákonitě: lidstvo se doposud vzájemně nevybilo, i přesto všechno, co vidíme dnes kolem sebe.

Vycházím ze slovníkové definice: Politika je společenská činnost jedince či zájmových skupin, zaměřena ke splnění cílů uvedeného jedince či zájmových skupin, s použitím získaného většinového souhlasu dotazovaných jednotlivců dané společnosti. Uvedené cíle jedince či zájmové skupiny jsou respondentům (rozuměj, voličům), vysvětlovány jako nutné a jedině potřebné cíle právě pro oslovenou skupinu společnosti, oproti jiným skupinám společnosti s jinými cíly. Požadované cíle jiných skupin společnosti jsou vysvětlovány jakožto nebezpečné a závadné oproti jediným správným cílům Naší Skupiny (rozuměj, Strany). Jiné formy získání i menšinového souhlasu společnosti pro uskutečnění vlastních zájmů jsou známy a poměrně často využívány. Tečka a basta fidli. Homo Politikus oproti Homo Sapiens sapiens. Tedy oproti Homo Sapiens Erektus.

Otázka nezní Politik, kterého bych si mohl vážit, avšak přesněji, byť šířeji formulováno O společenské činnosti zvané Politika. A zda si tohoto dobře placeného pseudořemesla lze ještě vážit.

Domnívám se, že již není možno. Uvedená společenská činnost je, kromě mediálního pozlátka s falešným blýskáním do očí a mysli voliče, zřejmě i osobně velmi nebezpečná a zdraví škodlivá samotným politikům. Lidé této profese ztrácí záhy zrak, sluch a schopnost vnímat bez zprostředkovatele. Ztrácí i schopnost vlastního úsudku bez dotazování se v Klubu Pomazaných. Ztráta schopnosti obecné mluvy této společenské mikroskupiny je zřejmá již v okamžiku tzv. vyvolení. Obvykle nejsem schopen rozluštit, co je mi sdělováno, co je mi zatajováno, co je úplné tabu. Po čase vychází najevo, že vše je úplně jinak a já, lid obecný, prý pouze nepochopil výjimečnost géniova, rozuměj, žvanilova proslovu za mzdu!

Morálka, základní norma každé lidské společnosti, byť jen v podobě Desatera, je pro vyvolené nehmatatelný faktor a tudíž nelze o morálce hovořit, či chtít dodržovat pravidla v podobě zákona. Kdo by se odvážil?! Peníze nesmrdí a za peníze v Praze dům. V Plzni na Právnické fakultě i potřebný ozdobný vysokoškolský titul: Jůdr Čůdr Půdr. Hybaj dolů z hrušky!

Přesto však je nutno přiznat i přes veškerá negativa tohoto položivota-polohniloby: Prozatím nelze jinak, protože neumíme jinak. My, lidstvo, jsme se takto vyvinuli. Pokud přiznáme pravdivost teorie pana Darwina, pak je to dílem dlouhodobého výběru s naší účastí. Pokud ctíme Dänikena, potom nám to Kdosi Neznámý pěkně zavařil. Chodíme-li v neděli do kostela, neptáme se nikoho a nikdo se neptá nás.

Nicméně je zde ještě jedna varianta možného výběru. Varianta v modelu společenského mikrosvěta. Varianta životem prověřená, sice mírně opotřebovaná a označovaná za přežitek, avšak pro zúčastněné strany či osoby přijatelná a proto provozována. Provozována k oboustranné spokojenosti a i mnohostranně výhodné symbióze.

Ve slovníku Cizích slov se pod heslem „symbióza“ hovoří o vzájemně výhodném soužití dvou, anebo i více organizmů. A o to právě jde, o SOUŽITÍ.

Uvedenou snahu o soužití bych rád alespoň tušil ve středobodu zájmu P.T. zástupců promodralých ptáků, růží napuštěných jedem Mistra Kellyho, či vyzobaného třešňového sadu. (Erb vždy naznačoval, na čem si společenství zakládalo. Dnes je to i černá vlajka s lebkou. Také výmluvné a blízké životu.)

Politika Soužití je to, oč tu běží. Chci zde hovořit o politice soužití Muže a Ženy. Romantici, idealisté, lyrici obou pohlaví, realisté i skeptici, feministky i maskulinisté etc., nechť prominou. Lepší systém a lepší provozní nástroje k uskutečňování nejstaršího Politika nebyly předloženy! (Ach ano, zapomněl jsem na stařičké církevní politikum…). A přitom: tak vzájemně rozdílné vstupní zadání, tak vzájemně rozdílné očekávání… Někteří z účastníků tohoto starobylého, kanonického způsobu koexistence píší dokonce oslavné básně prožitku! Přestože jsou fakty přesvědčováni o opaku svého postavení… Takto je Matkou Přírodou a Tatíčkem Stvořitelem uskutečňována Politika v praxi.

Omluvte, prosím, nepolitické packání bytostného lyrika a zjevnou neúctu ke zvoleným představitelům, mezi lidem obecným nazývaných Orgáni. Jsem dnešní politickou scénou chamtivosti a ideologie Malá domů hrubě manipulován a hrubě znechucen. Poskytuji ze sebe to nejcennější a jsem nucen voleným orgánům za to ještě i platit. Nevěstinec na ruby. Pro mne opravdu silné kafe.

P.S. Nezněla snad otázka: Politik, kterého bych si mohl zvážit? Před mandátem. Při výkonu mandátu. Po mandátu. To už ale zavání odmítaným majetkovým přiznáním, že ano!