VÁCLAV PELCMAN
(Josef Svatopluk Machar, 29. 2. 1864 – 17. 3. 1942)
Osmdesát let uplynulo od smrti národního básníka soucitu, vzdoru, a obhájce spravedlnosti. Žil, tvořil a bojoval za dvou politických režimů, za třetího (Protektorát Čechy a Morava) již neměl sil, zdeptán, a zklamán, že nenašel pro svá varování obecné pochopení.
Machar bojoval, tak jak uměl nejlépe, svými básněmi. Již ve své prvé sbírce básní Confiteor (1887), vedle milostné poezie, nezapomněl, že žije v dusném, sobeckém, a nepřátelském společenství. Otevřeně, jmenovitě, sice nikoho nejmenoval, ale postižení se nedali oklamat, a vytvořili takovou atmosféru, že jeho sbírku nikdo nechtěl vydat, jediný M. A. Šimáček, ale pak již, v roce 1922, vyšla po sedmé.
Stačí si jen přečíst z jeho Vyznání (Confiteor, básně z let 1881-1886), a zejména její třetí část Disonance, z nich básně Credo a Nad dějinami: A vidím věky hnát se davem trojím / a jediný hlas slyším z toho hřmít: / Ó Bože, člověk obrazem-li tvojím / jak nekonečně bídným musíš být!
Jeho apel na boj proti válce a za svobodu pokračoval ještě za Rakouska Uherska dále, a vydal sbírku Tristum Vindobona (1893). Machar věnoval sbírku příteli A. Jiráskovi. Ve dvaceti oddílech autor vyjevil vše, co bylo falešné, což dokázal bezpečně rozeznat. V Hořkém žalmu: A balancujem se svou sympatií / z Východu v Západ, ze Západu na Východ. A dále: …po volbě ve Lhotě, při ní zvítězí-li / ti zrádci modří, či ti zrádci bílí… Nebo Evropa: Či chladný Yankee / z Kolumba země / koupí tě za haléř…
Básník sice přivítal vznik samostatné republiky v roce 1918 a zapojil se do jejího budování (generální inspektor armády), ale záhy poznal, že se toho mnoho nezměnilo, rezignoval, až se dostal na pravici. Tristium Praga (1926) – kritika politiky čs. vlády v novém státě (podle Machara trpící podobnými neduhy jako za Rakousko-Uherska).
Přesto byl nejen vynikajícím básníkem-lyrikem, ale básníkem, který se nebál otevřeně bojovat za lepší svět. Mnohé, co proklamoval, platí i dnes! Národe můj / tak nebo onak, / v každé té bouřlivé změně / věřím já v zdravý tvůj kořen! / On vzdoroval ohni, / motykám, toporům- / vzdoroval všemu- / přečká i tohle!