JAN NERUDA

Jak lvové bijem o mříže

Jak lvové bijem o mříže,
jak lvové v kleci jatí,
my bychom vzhůru k nebesům
a jsme zde Zemí spjatí.

Nám zdá se, z hvězd že vane hlas:

„Nuž pojďte, páni, blíže,
jen trochu blíže, hrdobci,
jimž hrouda nohy víže!“

My přijdem! Odpusť, matičko,
již jsi nám, Země, malá,
my blesk k myšlénkám spřaháme
a noha parou cválá.

My přijdem! Duch náš roste výš
a tepny touhou bijí,
zimniční touhou po světech
div srdce nerozbijí!

My přijdem blíž, my přijdem blíž,
my světů dožijeme,
my bijem o mříž, ducha lvi,
a my ji rozbijeme!

Like lions are we striking bars

Like lions are we striking bars

like lions in a cage

we wish to ride up to the stars

but adhere to Earthly stage.

A gentle voice is sounding down:

„So come up, brave men, closer!

Break away your fixing chains

from your ground still frozen!“

We wish to come! Our Mother Earth,

forgive for what we longing,

that we have found you small for us

and bind our thoughts with lightning!

We come for sure! Our spirit grows

The veins pulse their desire,

feverish craving for lofty worlds

to find the spirit´s empire.

We will come closer, we surely will,

nursing our souls be clever

we beat the bars of our low-bred jail,

and we will break it forever!

Nerudovu báseň do angličtiny přeložil PAVEL KALVACH