FRANTIŠEK UHER
Zelené ráno
Když ráno vstávám dávám zelenou rybám
Sám sedím na břehu a předstírám
že je chytám
Rub úsměvů
Den co den slyšíme něco nového
Jak pění život Že tady již všechno bylo
že se vlastně neděje zcela nic zvláštního
čas pádí přes kaluže vyšlapaných cest
Na rubu úsměvů přehršel planých gest
Dlouhé bloudění
Hledáme Stopa se ztrácí
Nikdo nikde není
Na návrat ani pomyšlení
Zamlžené návraty
A pokud
se někdy vrátíme
nevíme odkud
nevíme kdy
Nevíme
kam se vrátíme
a s kým
Předpoklad noci
Někde to vázne
už se neumíme
usmívat
Možná jsme to
nikdy
neuměli
Možná se to
nikdy
nenaučíme
Uctívané dědictví
Černá káva v černém šálku
černá káva v hnědém šálku
černá káva ve žlutém šálku
Bílá káva v modrém hrnku
po tchyni
Nejoblíbenější věc v kuchyni
Osten
Na hrotu luxusního nože
dozrává barevně tetovaná růže
Važme si nože a važme si růže
naděje do dveří vstoupit může
Zabodne osten do drsné kůže
Přednosti vlasti
Snad zapomeneme
na všechny života kříže
zítra letenky koupíme
poletíme do Paříže
Přejdeme Seinu
po Mostu snů
půjdeme pod platany
Budeme potkávat ženy
mladé švarné švadleny
z romantických filmů
Po návratu
zajedeme na samotu u vývratů
nejkrásnější budou stát u plotů
všechny by dokázaly
tkát nit na zlatém kolovratu
Léto v oboře
Hora pluje k hoře
Horalé Lesů moře
Milenci v oboře
slova ladí Psanci
v líbezné pokoře
Nahoře dravci
v nehybném tanci
Rozoráno
Cesta ze vsi
kamsi do polí
a dál mezi poli
Po okolí
žádní pěší
žádné povozy
ani prach za koly
Cestu rozorali
pocestní se ptali
kam vedou ta pole
Ticho
Na vodách
po rybách
Ve skalách
po liškách
V oblacích
po ptácích
Od pravěku
po člověku