FRANTIŠEK UHER

Zelené ráno

Když ráno vstávám dávám zelenou rybám

Sám sedím na břehu a předstírám

že je chytám

Rub úsměvů

Den co den slyšíme něco nového

Jak pění život Že tady již všechno bylo

že se vlastně neděje zcela nic zvláštního

čas pádí přes kaluže vyšlapaných cest

Na rubu úsměvů přehršel planých gest

Dlouhé bloudění

Hledáme Stopa se ztrácí

Nikdo nikde není

Na návrat ani pomyšlení

Zamlžené návraty

A pokud

se někdy vrátíme

nevíme odkud

nevíme kdy

Nevíme

kam se vrátíme

a s kým

Předpoklad noci

Někde to vázne

už se neumíme

usmívat

Možná jsme to

nikdy

neuměli

Možná se to

nikdy

nenaučíme

Uctívané dědictví

Černá káva v černém šálku

černá káva v hnědém šálku

černá káva ve žlutém šálku

Bílá káva v modrém hrnku

po tchyni

Nejoblíbenější věc v kuchyni

Osten

Na hrotu luxusního nože

dozrává barevně tetovaná růže

Važme si nože a važme si růže

naděje do dveří vstoupit může

Zabodne osten do drsné kůže

Přednosti vlasti

Snad zapomeneme

na všechny života kříže

zítra letenky koupíme

poletíme do Paříže

Přejdeme Seinu

po Mostu snů

půjdeme pod platany

Budeme potkávat ženy

mladé švarné švadleny

z romantických filmů

Po návratu

zajedeme na samotu u vývratů

nejkrásnější budou stát u plotů

všechny by dokázaly

tkát nit na zlatém kolovratu

Léto v oboře

Hora pluje k hoře

Horalé Lesů moře

Milenci v oboře

slova ladí Psanci

v líbezné pokoře

Nahoře dravci

v nehybném tanci

Rozoráno

Cesta ze vsi

kamsi do polí

a dál mezi poli

Po okolí

žádní pěší

žádné povozy

ani prach za koly

Cestu rozorali

pocestní se ptali

kam vedou ta pole

Ticho

Na vodách

po rybách

Ve skalách

po liškách

V oblacích

po ptácích

Od pravěku

po člověku