FRANTIŠEK MAREŠ
Stránského kopec
Pojďme si zašeptat,
že ještě není konec lásky.
Pojďme si zašeptat
nad krajem ve stráni
a hledat hranici,
za kterou smí jen klekání
a básníci.
Pojďme a buďme blíž
tak na dlaň od sebe,
tak na malíček.
Pojďme až najdeme
Sněhurčin pantoflíček,
z kterého pije den
probuzen ránem,
ránem okouzlen
svůj doušek rosy…
A člověk zase smí,
alespoň na chvíli,
jít trávou a jít bosý.
Pověra
A kdo nám řekne proč?
A kde a kdo je sudí?
Když v létě stulík tůni ukradneš,
jen tak
a pro nic za nic.
Pak od podzimu do jara
nohy i srdce
studí, studí…
Studí.