ALEŠ UHLÍŘ

V roce 2006 byl v Příboře veřejnosti zpřístupněn rekonstruovaný dům, ve kterém se dne 6. 5. 1856 do rodiny obchodníka s látkami jako nejstarší z osmi dětí narodil věhlasný zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud. Navenek nijak výrazná stavba skromných rozměrů nyní odpovídá stavu, v jakém byla na počátku druhé poloviny 19. století, kdy v ní Freudova rodina měla od majitele domu, příborského zámečníka Jana Zajíce, pronajaté podlaží nad zámečnickou dílnou. Z původního vnitřního vybavení se však nic nedochovalo.

Spojení Příbora se zakladatelem psychoanalýzy si nelze nevšimnout. Město se prezentuje jako rodiště Sigmunda Freuda. Ozývají se však hlasy zpochybňující význam Příbora ve vztahu k Freudovi. Mohlo mít místo, které Freud opustil v necelých třech letech svého života, vliv na jeho osobnost?

Freud většinu svého života prožil ve Vídni. V roce 1938 za dramatických okolností odešel do Londýna, kde v roce 1939 zemřel.

Přesto Příbor pro něj nebyl pouhou epizodou. Freud se ve svých vzpomínkách často k Příboru vracel, nazýval ho původní vlastí a ve Vídni se příliš doma být necítil. Nucené opuštění rodiště si spojoval se strachem z bídy, vzpomínkou na obchodní otcovo ztroskotání, které bylo příčinou ztráty domova. Zřejmě se o tom v rodině dlouho mluvilo i po odchodu z Příbora. A mladý Freud na to nezapomínal a vytýkal otci, že s rodinou z Příbora odešel. Není právě zde původ pojmů trauma z dětství či pocit viny známých ve Freudově psychoanalýze?

Od zpřístupnění Freudova rodného domu Příbor navštěvovala a dlouhodobě zde pobývala pravnučka Sigmunda Freuda Jane McAdam Freud (narozená 24. 2. 1958 v Londýně), která je uznávanou multidisciplinární umělkyní. Její sochařská díla a kresby se nacházejí v Britském muzeu a v řadě dalších předních světových muzeí a galerií. Příbor se jí stal druhým domovem.

V roce 2021 v rodném domě svého pradědečka vytvořila novou expozici inspirovanou psychoanalýzou, která nahradila dosavadní expozici spočívající na interiéru vytvořeném z dobových předmětů. Byl to při otevření rodného domu veřejnosti ten nejjednodušší způsob, jak návštěvníky uvést do prostředí podobného tomu, v němž mohla na počátku druhé poloviny 19. století žít nepříliš majetná rodina příborského obchodníka. Vlastně to byla fikce, ale taková, která je všem srozumitelná. Také Jane McAdam Freud vytvořila fikci, avšak pro mnohé návštěvníky již méně srozumitelnou, ba dokonce nepřijatelnou. Jsou to představy v „jiné dimenzi“.

V přízemí je Pokoj dítěte. Představuje Id – „dítě“ a jeho nespoutané pudy. Freud sbíral starožitnosti, které byly součástí jeho dospělé hry. Měl sbírku více než 2000 antických artefaktů, s nimiž se na dlouhé hodiny ve své pracovně zamykal. Hračky z dětství se zde promítají do artefaktů, s nimiž si hrál jako dospělý. Autorka propojuje své sochy s Freudovými starožitnostmi. „Já sochy tvořím, Freud je sbíral,“ říká. Na obrazovce je promítán film Dead or Alive, vytvořený autorkou v roce 2006 v londýnském muzeu Sigmunda Freuda. Nad původní Freudovou pracovnou se prolínají Freudovy starožitnosti se sochami autorky. Instalace v Pokoji dítěte počítá se zapojením dětských návštěvníků, kteří zde mohou na stoličkách kreslit.

Další instalace autorky jsou v patře. Je zde Pokoj dospělého – EGO. Představuje EGO – „já“, identitu člověka. V pokoji dominuje červená barva, kterou měl Freud rád. Červený pokoj představuje Freudovo učení. Ve svém dospělém životě Freud vytvořil obor psychologie známý jako psychoanalýza (léčba hovorem). Tuto stránku Freudovy osobnosti má instalace představovat.

Pokoj rodiče – SUPER EGO není „větší Ego“, nýbrž to, co člověk získá od svých rodičů. Super ego je hlasem autority. Hlas super ega kontinuálně prochází skrz naše životy. Svým způsobem se tím, jak od rodičů přebíráme určité věci, stáváme vlastními rodiči. Několik koulí v Pokoji rodiče je dílo Fakta života. Uvnitř každé koule je nějaká věc, kterou má divák objevit. Je to plyšový pejsek, dětská konvička, gumová rukavice, konev na zalévání, láhev s vlasy a láhev od vína. Objekty uzavřené v koulích představují různé životní fáze.

V Chodbě dospělého – EGO, je dílo Portrét libida. Je vytvořeno ze dvou kovových koster židlí, rozbitého mlýnku na maso a vyčnívající dřevěné tyče. Ego má každý z nás. Je-li přehnané, pak je odpovědné za naše nerealistické hodnocení sebe sama. Nutno uznat, že jde o trefné vystižení přehnaných ambicí.

V Pokoji nemluvněte je na jedné hromadě navršeno 11 matrací. V této místnosti se Freud pravděpodobně narodil. Autorka vysvětlovala, z čeho vycházela. Hromada matrací znamená, že ložnici sdílelo mnoho lidí. Ukazuje to na velmi skromné poměry, z nichž Freud pocházel. Freud skutečně vyrůstal v chudém prostředí, ale v Příboře to byla čtyřčlenná rodina. Po Sigmundovi se zde 15. 4. 1858 narodil jeho bratr Julian a koncem roku 1858 se rodina z Příbora odstěhovala. Později početnější rodina však i na jiných místech žila skromně a Freud si byl po celý život vědom toho, v jakých poměrech vyrůstal.

Jane McAdam Freud spolu s manželem koupila na náměstí v Příboře (jmenuje se, jak jinak – nám. Sigmunda Freuda) dům. V něm zařídila byt, ateliér a pro své hosty žlutý, červený a zelený apartmán. Střídavě pobývala v Londýně a v Příboře. Vedle je dům patřící městu, v němž je galerie Jane McAdam Freud. Dům byl ve špatném stavu a Jane McAdam Freud jej na vlastní náklady zrenovovala. V galerii je autorčina výstava zaměřená ke změnám komunikace od příchodu Covidu. Zobrazené postavy postrádají osobité rysy, vyjadřují utrpení a bolest. Jsou připomenuta Freudova slova: „Nevyjádřené emoce nikdy nezmizí, jsou pohřbeny zaživa a vyjdou později ošklivějšími způsoby.“

Jane McAdam Freud zemřela po dlouhé nemoci, která se opakovaně vracela, v Londýně dne 9. 8. 2022 ve věku 64 let. Kus svého života spojila s malým severomoravským městem. Je něco fascinujícího na tom, když se člověk vrátí dovršit své dílo do místa, odkud pochází jeho slavný předek. Způsob, jakým v posledních letech svého života Freudova pravnučka propojila umění s psychoanalýzou, představuje pozoruhodný příspěvek k současnému umění.

Po tématu souvisejícím s Covidem Jane McAdam Freud zamýšlela v roce 2022 zpracovat téma války. K tomu se již bohužel nedostala. Jako by bylo něco osudového v tom, že se vrátila do místa, které její předek opustil před více než 160 lety. Kruh mezi Londýnem a Příborem se tak, v daném případě nejen symbolicky, uzavřel.