KLÁRA DAVIDOVÁ
Epicentrum
Zvoní křišťály v propastech
Zřícených srdcí
Kolibříci sající nektar z jejich tůní
Hlína za nehty
Pouť jejích nohou
Koryta vrásek
Zachytávají tropický déšť
Polonahá v sevření atomů
Rozkousaná parazity
A svou živočišnou vůní
přilákala vlkodlaky
vrhli se na její bedra
naplněná hnisavou bolestí
Neštěstí, skoba přibitá na prsteníčku
Zrak spoutaný zákonem slepých
A slova, jimiž porážela gravitaci
Od jejích úst k tvým
Odletěla
Vše se šeří
Potáhni den fialovou
Zavři bohu Strachu ústa
Tak protikladný jsem
Laskavá pomsta
Řecká mytologie po mém
Ničeho se neboj
Neohlížej se
Číhá tam Gorgona medúza
Ukrývá hady ve svých ústech
Zítra uvidíš mou kamennou tvář
Všechno to zvoral Perikles
Dívej se
Jak horká láva zakrývá Pompeje
Svou karmínovou přikrývkou
Stanou se legendou
A já prokopávám tunely
Do bludiště Minotaura
Opili jsme se
A hráli koridu
Než přišel zbabělec Théseus
Nemejský lev předl v mém náručí
Hřívou hladil mou nemocnou tvář
Chtěla jsem být souhvězdím
Pergamen popsaný
Mými neřestmi
Starořecká báje vyprávěná učenými
Než mě Herákles začal lesem štvát.
A potom nemám být nechápána
Když vidím jiné odlesky dějin
Kde smyšlenka terorizuje pravdu
A realitu můžeš odezírat
Jen z poblikávání hvězd
Prozření
Eroze na duši
Od anonymních lichotníků
Vytunelované vzpomínky
Od mediálních souputníků
Lakýrnictví prosperuje
Svého stálého zákazníka minulost
Lakují narůžovo
A nikotinem zažloutlá přítomnost
Odkvétá na plicním
Koupají se ve stokách
Razítkují krví bankovky
A v krematoriu Láska
Zraňují budoucnost předsudky
Photoshop produkuje naše těla
Perfektní a dokonalá
Aby odehnala
Nekonečnou samotu
Mysl je tovární pás
Běží bez obsluhy už pár let
Zarezlá a prohnilá
Propaganda skončila
A pokud někdo třídil zmetky
Skončil na lihovinách
Nehledej pomoc
Ve zpanikařeném stádu
Promarnili jsme, co jsme mohli
Je čas odkrýt
Růžovou fasádu
Otočená směrnice pravdy
Ahoj, jsem tady a teď
Přítomná
V tvých duhovkách
Tak trochu falešných
Jako je Kaspický moře nemořem
Vždyť je to k smíchu
Třeba jsem novodobá bakchantka
a ve víně proto nehledám pouze pravdu
třeba je mým snem
umřít za soumraku
Celý život
Všechny ty promarněné sekundy, minuty
Lituji všeho
Utíkám k útesům a vyhlížím loďstvo
Klouzající po mastných vodách
Všech pomluv a lží
Které mi tak ublížily
Celý život
Moje ubohé lordstvo
Čekáš, až se zlomím v kolenech
Stále existuji, ale jak dlouho
Pokud mě najdeš
Napoj má ústa kyselým deštěm
Do chřtánu nech zavrtat pár lží
Pohni sebou sluho
Více utrpení její kosti nevydrží
Budu tady
Rozčtvrcená na pokračování
Jsem navždy
Jako je trilion milníků
Jsou hektolitry žalu
Jehož dehet plní prázdná kola
Vyžraná v našich hrudnících
Je miliarda kovbojů s kvérem
a vždy když odbije poledne
Spustí palbu
A několik z nás padne
Jo, bolest svědí
Někdy trhá, kouše do konečku prstů
Jak divoce jsi tancoval
Přesto, že kapela přestala dávno hrát
Kolik rumu jsi do sebe kopl
Když jsi zjistil
Že nakonec každý odchází sám?
Je bilion pouličních lamp
S kolonií můr
Je několik miliard snů
Co se nikdy nesplní
A na každého z nás svítí reflektor naděje
Bože, je jen náš
V prach se sice obrátím
Nech mě ale nadále ve vzpomínkách
Těch co mě milují
Jsou stovky černých děr
Kam se každé ráno propadám
Ale když tě nakonec vidím
Čísla se mažou
Na věčnost v tvém objetí
Jen mě nech vzplanout