JAN ORŠULÍK
Zamýšlím se nad tím, proč socialismus zanikl. Zánik socialismu byl záležitostí Sovětského svazu, naše země se s ním vezla. Na vládu Chruščova vzpomínal Gorbačov takto:
„Zůstala mi v paměti jedna příhoda. Předseda kolchozu v jednom okrese mi ukazuje, jaký vybudoval zavodňovací systém a jakou má teď výbornou úrodu obilovin i krmiv. Obdivoval jsem to, ale zároveň jsem se ho zeptal: ‚A kde jsi na to vzal potrubí? Vždyť to můžeš dostat jen podle plánu!‘ Chápe a směje se. A já, tehdy tajemník krajského výboru a člen Ústředního výboru KSSS, poslanec Nejvyššího sovětu, se také mohu jen s porozuměním smát spolu s ním. Oba chápeme, že potrubí musel „opatřit“ na černo, proti předpisům. Systém nás všechny držel v hrsti.“ (Reformátoři nebývají šťastní, str. 29).
Aby hospodářství bylo dobré, musí se v něm zajišťovat potřebné vztahy. Kdyby se po špatné úrodě spotřebovalo všechno obilí a tak nezbylo na setí, příští rok bude hlad. Potřebné vztahy se musí zajišťovat. Způsob zajišťování potřebných vztahů může být různý. Tehdy to měly zajišťovat předpisy. Postup proti předpisům narušoval zajišťování potřebných vztahů v hospodářství. To se začalo trpět za Chruščova.
V říjnu 1964 se sešlo plenární zasedání ÚV KSSS. Vyhovělo žádosti Chruščova, aby byl zproštěn funkce. V září 1965 plenární zasedání ústředního výboru projednalo materiál Zlepšení řízení průmyslu, zdokonalení plánování a posílení ekonomického stimulu průmyslové výroby. Jeho součástí bylo i prohloubení ekonomického stimulování výroby takovými prostředky, jako jsou ceny, zisk, prémie a úvěr. Tím začaly změny řízení hospodářství označované jako hospodářská reforma. Jedním z opatření bylo zavedení hmotné zainteresovanosti, čili možnost podniku navyšovat mzdové prostředky při vykazovaném přírůstku zisku. Tím se v hospodářství zaměnilo zajišťování vztahu mezi mzdami a potřebami hospodářství. Mzdy se přestaly určovat podle stavu a potřeby hospodářství, ale stále více podle schopnosti podniků vykazovat přírůstek zisku. Mzdy rostly bez ohledu na potřeby hospodářství. Při pevných cenách spotřebního zboží rostoucí mzdy odčerpávaly na výrobu spotřebního zboží výrobní zdroje potřebné na obnovu a rozvoj výrobní základny. Výrobní základna hospodářství se dostatečně nerozvíjela, ale naopak upadala. Hmotnou zainteresovaností bylo nastaveno programové ničení hospodářství, které bylo udržováno zavedeným nešťastným způsobem vládnutí.
Kdo sledoval dění v Sovětském svazu a rozuměl ekonomice, ten věděl, co se tam děje a jak to dopadne. Andropov získal materiál z USA o tom, kdy se hospodářství sovětského svazu zhroutí. Andropov zemřel a další vývoj probíhal samospádem. Nakonec byly v Moskvě v obchodech jen prázdné police. Socialismus se sesypal jako domeček z karet.
Je pravda, že zánik socialismu je záležitost Sovětského svazu a naše země se s ním vezla. Ale i u nás byli lidé, kteří se horlivě účastnili ničení socialismu, nebo se místo úsilí o záchranu socialismu chystali na to, aby se dobře uplatnili po převratu. Takoví lidé nemají zájem o poučení z historie pro budoucnost založenou na myšlenkách komunismu. Kdyby měli zájem o společnost založenou na myšlenkách komunismu, tak by se snažili socialismus ochránit před zánikem. Snažili by se třeba zarazit praktiky, které předvádělo JZD Slušovice. Teď tito lidé jenom zatloukají, oblbují a překážejí.
Je jisté, že socialismus nemusel zaniknout. Kdyby nebylo nic jiného, tak válka na Ukrajině je důkazem toho, že zánik socialismu byla pro lidi strašná škoda.