JAN JELÍNEK
Naše milovná spisovatelka Božena Němcová navštívila Františkovy Lázně 17. července 1846. A hned v prvním dopise z této oázy léčivých pramenů se svěřila pomyslné přítelkyni Marii se svými dojmy. Mají formu tří fejetonů, ve kterých seznamuje čtenáře s lázeňskou společností a výletními místy v okolí. Němcová v prvním dopise sdělila: „Z mého pokojíku mám rozkošnou vyhlídku na hory a ta mi připomíná milý domov můj.“
Františkolázeňští občané na velkou osobnost české literatury nezapomínají a prokázali jí velkou čest, když pojmenovali zdejší význačný kulturní stánek Divadlo Boženy Němcové. Nachází se v těsném sousedství Sadů Bedřicha Smetany. Mají tu i její památník i po ní pojmenovanou ulici.
Nyní se Františkovy Lázně chystají složit hold Boženě Němcové v roce 2026 výstavou unikátní sbírky rozličných vydání Babičky při příležitosti 180 let od její návštěvy v tomto přívětivém západočeském městě. Oznámily to noviny 5 plus 2 z letošního července.
Výstava se bude konat v městském muzeu. Představí kolekci 184 knih a sešitků. Veřejnost tu spatří druhé vydání Babičky z roku 1862, které vyšlo jako svazek Sebraných spisů Boženy Němcové. Klenotem bude první české ilustrované vydání z roku 1888. Několik svazků čítá Babička, psaná slepeckým Braillovým písmem. Soubor rovněž obsahuje miniaturní kolibří vydání Babičky.
Sbírku poskytla muzeu k výstavě Zdena Tomsová ze Štěnovického Borku na Plzeňsku, která je vášnivou čtenářkou a obdivovatelkou Boženy Němcové. Jak sama říká, Babičku začala schraňovat v době, kdy se lidé knížek začali spíše zbavovat. Paní Tomsové se vedle vzácných tisků podařilo získat i vydání z roku 1901 s předmluvou Aloise Jiráska.
Jak řekl ředitel muzea Aleš Česal, Božena Němcová si za svého pobytu ve Františkových Lázních v roce 1846 vyšla i na nedalekou Komorní hůrku sopečného původu. Lékař jí však nedoporučil, aby vešla až přímo do štoly, směřující do nitra někdejšího vulkánu.
Františkovy Lázně hostily a léčily velikány světové kultury.
Johann Wolfgang Goethe, slavný kníže básníků, sem zavítal třiatřicetkrát. Těšily se jeho veliké oblibě. Roku 1808 se tady zamiloval do třiadvacetileté Sylvie von Ziegesar, jejíž otec byl sasko-altenburský ministr a tajný rada. Horoucí tlukot Goethova srdce však Sylvie nevyslyšela a jeho vztah s ní vyzněl naprázdno, stejně jako s Ulrikou von Lewetzov. V parku leží v trávě kámen, na němž jsou vytesána Goethova slova: „Korunou života, nevyčerpatelné radosti jsi ty – lásko!“ Poblíž kamene šumí voda kašny s bronzovým reliéfem s podobiznou básníka.
Za pobytu v lázních se Goethe věnoval i studiu Komorní hůrka u obce Komorní Dvůr. V dopise své ženě Františkovy Lázně ocenil slovy: „Je to jedno z nejkrásnějších míst v srdci Evropy.“
Hudební génius Ludwig van Beethoven zde pobýval v letech 1811 až 1812 celkem čtyři měsíce. Kupříkladu 8. srpna 1812 se ubytoval v domě U dvou zlatých lvů. Z Beethovenových dopisů lze vyčíst, že léčebné kúry mu nebyly příjemné.
Roku 1884 přijel do Františkových Lázní s manželkou Adélou a dcerou Alicí hudební skladatel Johann Strauss. Poté se sem vrátil ještě čtyřikrát. Na jednom z večerních lázeňských koncertů dirigent Tomášek vyzval Strausse, aby se ujal taktovky a řídil svůj nádherný valčík Na krásném modrém Dunaji. Král valčíků bez váhání vyhověl Tomáškovu přání a sklidil za to od vděčného publika bouřlivý potlesk. Nyní je v ulici dr. Pohoreckého na domě číslo 14/55, v němž Strauss bydlel, pamětní deska s jeho portrétem.
Františkovy Lázně navštívil jejich zakladatel František I. kupodivu pouze jedenkrát – v roce 1812. Doprovázela ho dcera Marie Luisa, od roku 1810 manželka francouzského císaře Napoleona Bonaparta, při svém návratu z Drážďan do Paříže. Marie Luisa se s otcem v Drážďanech zúčastnili s mnoha dalšími korunovanými hlavami Evropy banketu, který uspořádal Napoleon před svým tažením do Ruska. To, jak známo, pro jeho dobyvačnou armádu skončilo katastrofou!
V roce 1909 se ve Františkových Lázních seznámil v domě Imperial poslední rakouský císař Karel I. s budoucí manželkou Zitou. Ta do lázní přijela se sestřenicí Marií Annunciatou na léčení.