JIŘÍ ŽÁČEK

Buďte jako sopky

Neurážejte horkokrevné sopky

pohrdáním a tvrdou kritikou,

nebo vám z domů nadělají hrobky

a utrpíte škodu velikou.

Chcete být šťastní? Buďte jako sopky!

Zasoptěte si pěkně po ránu –

budete čilí jako zlatokopky,

budete pořád plní elánu!

Ať sopky soptí také u nás v Česku –

klid a mír, to je nuda pro tupce.

Kdo tajně touží po Velikém třesku,

ten ví, že světu vládnou erupce!

Pročíst se životem

Pročíst se životem je dobrý program bytí,

jenomže to bys žil jen cizí životy.

Tvůj vlastní život by byl k nepřežití,

nikdy bys nevěděl, zda jsi to ty.

Propít se životem je verze příliš častá,

málokdo však bývá závislý na vodě.

Člověk buď pije sám anebo v partě chlastá

a svůj chrám boží vidí v hospodě.

Promilovat se životem anebo běsnit vzteky,

to vyjde nastejno – tělo ti řekne Fuck.

Kdo přetěžuje tělo celé dlouhé věky,

srdce mu pukne na vysoký tlak.

Programátoři často podléhají klamu

a rádi hrdě nadýmají hruď.

Já se rád obejdu bez rad a bez programu,

život i s omyly má pro mě lepší chuť.

Při krmení ptáčků

Sýkorky se hemží u krmítka,

často se tam spolu poperou.

Špatný příklad pro zvlčilá dítka,

co si pletou horor s operou.

Brzy nato opanoval pole

kocour, zdejší vagabund a flink.

Teď už víme, kdo je vládce metropole:

sežral dva tři ptáčky a je king.

Nemysli si, že se lidé liší –

tomu věří jen ten, kdo ví kulový.

Ptáčci k sežrání si budou vždycky bližší,

než pták s kočkou, co ho uloví.

Milovník happy endů

Jdu tvrdohlavě proti trendu

všem pesimistům navzdory.

Jsem milovníkem happyendů –

vy zbožňujete horory.

Dopřejte bližním náruč lásky

a k tomu klid a pohodu

a choďte spolu na procházky

a pište verše na vodu.

Ať mají v bance aspoň mega

a radostně se ožení

a hýčkají si svoje ega

a nikdy nejsou kožení.

Nespílejte svým bližním: Šmejde,

když cedí slzy, krev a pot.

A netvrďte, že o nic nejde,

když nám všem běží o život.

Mys Dobré naděje

Ten odedávný lusthaus Čech,

kde to čpí oslí močí,

kde ze stromů se drolí rez,

kde práská bičem podnapilý kočí

a všechny cesty vedou do nebes,

je vlastně pouhý močál zkyslé nudy,

kde kromě bratrovražd

se nic moc neděje,

kde nikdo neví kam a proč a kudy,

kde nevěřící věří na obludy,

kde klauni v talárech nám vyprávějí bludy,

v té pustině, kde vládnou averze a pudy,

já bludný Holanďan, jenž zbloudil na Bermudy,

hledám ti na těle

Mys Dobré naděje.