JIŘÍ JÍROVEC
Poznámky k vystoupení prezidenta Petra Pavla u příležitosti oslav 28. října 2023
Vše začalo tradičním narovnáváním stuh na Vítkově. Náš armádní generál v.v. využil příležitost k neobvyklé instruktáži: žerdí praporu srazil z hlavy jednoho vojáka čepici. Voják se zachoval profesionálně a nehnul brvou. Pavlův akt symbolizoval metodu motivátorů (dříve politruků), jíž vpravují potřebné myšlenky do hlavy vojáka. Protože existuje možnost, že udeřený voják byl myšlenkami jinde, jeho navrácení do reálu mohlo být ukázkou výchovného trestu. U veřejnosti měla demonstrace, přibližující život v armádě, velký úspěch.
Pan prezident se z Vítkova přemístil domů na Hrad, aby ve Španělském sále vcelku slušně přečetl poměrně nenáročný projev umístěný personálem na čtecí zařízení.
Prezident začal po vojensku zmínkou o ztrátě území, ale občanstva prý máme stále dost. Jsme osmí v EU. Pravda, rozpustili jsme Federaci a tím přišli o Slovensko, ale co tě nezabije, to tě posílí.
Pokračoval, že bychom na minulost měli nahlížet férově a sebevědomě. Není jasné, zda to platí o našich historických prohrách (zmínil roky 1938, 48 nebo 68 a období nesvobody, která následovala. Má svatou pravdu, měli bychom, jenže nemáme odvahu na víc než na pomlouvání.
Pavel samozřejmě zmínil vstup do NATO, ale to je výsledek neochoty posametových politiků vyhlásit neutralitu. A přidal vstup do EU. Ekonomicky-politickým tlakům v Evropě jsme se nemohli vyhnout. Zvlášť když naši politici podlehli představě, že investoři k nám přijdou, abychom se měli lépe.
S historií se rozloučil myšlenkou, že jedině otevřené přijetí minulosti v její pravdivé podobě nás přivede k úplnému vyrovnání se s ní a k pocitu vlastního osvobození. Potíž je v tom, že termín „pravdivá podoba historie“ je eufemismus pro její přepisování. Možná i kvůli naší složité novodobé historii máme někdy tendence se podceňovat, nevěřit ve vlastní schopnosti a ztrácet naději v lepší budoucnost, řekl a zdůraznil, že důvodů ke zdravému sebevědomí máme mnoho. A to za přítomnosti desítek vyznamenaných, kteří jsou toho tím nejlepším důkazem. Důvody ke zdravému sebevědomí nejsou neozbrojenému oku příliš patrné. Máme bytovou krizi, vyloučené oblasti, názorově rozvrácenou společnost, vládu ohrožující svobodu slova a pětikoalici, která ignoruje opozici.
Uvedl, že k pozitivnímu pohledu do budoucnosti nepřispívá válka, kterou proti Ukrajině vede Rusko, ani islamistický teror, na který musí reagovat Izrael. My však dnes máme to nejpevnější bezpečnostní ukotvení, jaké jsme kdy v naší historii měli. Konflikt na Ukrajině začal dávno před 24. 2. 2022, jako součást plánu na rozkulačení Ruska a mohl být odvrácen, kdyby NATO postupovalo podle Článku 1. Atlantické Smlouvy. Pokud to Pavel nechápe, měl by vrátit uniformu i s výsluhami. Islamistický teror by neexistoval, kdyby se Západ do té oblasti světa nesral. Co je Západu do Sýrie a všech států, kde vedl války. Prezident tvrdí, že vědomí, že jsme součástí nejsilnějšího obranného uskupení na světě a ve kterém máme rovnocenný hlas s našimi spojenci, je základem naší jistoty. NATO je bohužel uskupení, které obranu ctí podle úsloví „nejlepší obranou je útok“.
Musíme posilovat naši bezpečnost především vlastními silami. Děláme něco pro sebe tím, že budujeme jakousi obrněnou brigádu a chceme kupovat útočné F-35? Co děláme pro obranu obyvatel pro případ, konfliktu? Proč se nemluví o krytech, zásobování, blackoutech. Budeme chránit i vyloučené oblasti a nemakačenky? Kolik to bude stát?
Pavel se domnívá, že společný evropský projekt není bez chyb, ale je to projekt, který má ty nejlepší motivace a cíle. My jsme jeho součástí a my také máme právo a všechny možnosti o něm spolurozhodovat. Není to žádný Brusel, který rozhoduje o nás bez nás. Zní humorně, když o našich právech a možnostech promlouvá prezident, který by se vzdal práva veta.
Po dlouhé době prý panuje shoda mezi našimi vrcholnými ústavními představiteli na směřování zahraniční politiky. Prezident je rád, že se podařilo najít na tomto poli shodu i s nejsilnější opoziční stranou. Naše zahraniční politika je slouhovská. Pětikoalice má pod kontrolou celý mocenský systém. Proto, jak prezident řekl, „nemusíme ujišťovat naše spojence v unii, v alianci i v OSN, že se na Česko mohou spolehnout“. Vědí, že si netroufneme mluvit o potřebě jednání. Nebo hlasovat po svém. ANO 2011 se nechce rozhádat s ODS.
Evropou, ale i jinde ve světě, se šíří podbízivé lákadlo populismu a vlády pevné ruky. Populismu, který slibuje, který straší, který si pohrává s nacionální nesnášenlivostí a nedůvěrou ke všemu, co přichází z venku. Evropou podle Pavla obchází strašidlo populismu: Přece se neodevzdáme do rukou někoho, kdo slibuje, že se o nás postará, říká Pavel. To je další blábol. Všichni politici své populaci slibují a jsou tedy populisty. Například Fiala slibuje, že za 10 let budeme Number One v tom či onom. Zmiňovat kratší termín je ošidné, protože ten si lze zapamatovat. Občané by jistě uvítali, kdyby třeba Leopard Válek populisticky slíbil, že budou léky a vysvětlil, kdy a jak to zařídí. To je ten rozdíl mezi zařídím a zařídil jsem.
Prezident zmiňuje tlak na politiky, ale ten na naše neplatí. Tlak zvenčí vyvolává Fialovo pousmání nad demonstracemi. Sněmovna je ochromena, protože pětikoalice nechce s opozicí o ničem diskutovat. Již zmíněný ministr před časem prohlásil, že by byl rád, kdyby se na pořad schůze dostaly dva body týkající se zdravotnictví. No a pak hlasoval proti jejich zařazení.
Potřebujeme ekonomiku mnohem více založenou na inovacích, provázanou s výsledky našeho výzkumu. Proměnit orientaci naší ekonomiky z výrobní na vzdělanostní. Pokud jde o ekonomiku, prezident zapomíná, že nám skoro nic nepatří a že se i výzkum řídí potřebami vlastníků a těch, pro které montujeme a dodáváme.
Pavel řekl, že cesta k úspěchu není složitá. Stačí si říci: chceme - můžeme - konáme. A když to nevyjde napoprvé, zkusíme to znovu a znovu, dokud neuspějeme. Tak motivují vojáky politruci. K vývoji, inovacím a patentům lze dodat, že se občan o úspěších nedozví, protože se o nich politici ani media nezmiňují. Kdo kdy slyšel cokoli od jakési Langšádlové a Zažímalové o úspěších. Mezi vyznamenanými nebyl ani jeden aktivní vědec nebo vědkyně.
V samotném sále byl projev přijat potleskem. V mediích převládl názor, že se účastníci za svého prezidenta konečně nemusí stydět a nechat si přetvařovanou úctou kazit chuť k jídlu na recepci. Některá media zlomyslně zveřejnila minulé předání vyznamenání. Bylo nedůstojné, protože Zeman seděl v kolečkovém křesle a ponižoval přítomné slovy pronášenými zpaměti. (Tučný font označuje pasáže z projevu řečníka.)