MIROSLAV POŘÍZEK
Jednoho loňského podzimního dne bylo oznámeno, že po 33 letech ukončuje svoji činnost nakladatelství OREGO. Tuto informaci sdělil muž, který byl po celá dlouhá léta zásadní osobností nakladatelství, Milan Havlíček. Pro více zasvěcené nebylo toto sdělení zcela překvapivé, jelikož věděli o jeho zdravotních potížích. Přesto si mnozí uchovávali jistou naději, že velmi užitečná či spíše nezastupitelná vydavatelská činnost přeci jen přes obtíže bude pokračovat. Žel nestalo se tomu tak, a proto nezbývá než poděkovat za množství kvalitních titulů, které díky OREGU za všechna ta léta spatřily světlo světa. Drtivá většina knih z produkce tohoto nakladatelství by totiž nejspíše nikdy jindy a nikde jinde nevyšla. Díky nesmírné obětavosti, enormnímu nasazení a doslova buldočí vůli především Milana Havlíčka a jeho spolupracovníků, by řada kvalitních knih, sborníků, sbírek poezie a dalších publikací zůstala nepublikována, alespoň tedy v klasické knižní podobě.
Nakladatelství OREGO vydalo za 33 roků své aktivní činnosti přes tři stovky titulů, převážně literatury faktu. Kromě toho se ujímalo i dalších vydavatelských úkolů. Například dlouhé roky připravovalo k vydání sborníky z pravidelných pražských teoreticko-politických konferencí. Na nich od poloviny devadesátých let vystoupily stovky řečníků od nás i ze zahraničí. Přednesly příspěvky různorodých témat sahajících od aktuálních ekonomických a sociálních otázek až třeba po významná výročí událostí a osobností našeho i mezinárodního dělnického hnutí. Vydával se zde i zpravodaj Výboru národní kultury Lípa nebo tematicky zaměřené sešity nazvané Osudy socialismu. Dále rovněž Venceremos, zpravodaj o dnešní Kubě.
Nosnou činností po celá léta ovšem zůstávalo vydávání knih. A rozhodně ne ledajakých. K výčtu jen těch skutečně nejzajímavějších by samozřejmě zdaleka nestačil rozsah tohoto textu. Pokusím se zde proto zmínit a připomenout aspoň několik z nich. Letos je tomu již neuvěřitelných třicet let, kdy díky OREGU vůbec poprvé čtenáři dostali do rukou první úplné a nezkrácené vydání nesmrtelné Fučíkovy Reportáže psané na oprátce. „Bylo to právě v roce 1994, kdy přátelé ze Společnosti Julia Fučíka – Josef Mašín, Zdeněk Hoření a Věra Picková, za mnou přišli s návrhem vydání ‚úplné‘ Fučíkovy Reportáže jako protest proti lžím šířícím se jako mor po celé naší vlasti. Do té doby jsem vydal teprve 16 různých nevelkých publikací. … Já, se Zdeňkem Hořením, jsme sháněli finanční prostředky, aby publikace vyšla v co největším nákladu (nakonec to bylo deset tisíc kusů). Připravil jsem tři grafické návrhy obálky, ale zvítězil upravený ‚pseudoplagiát‘ úplně první obálky z roku 1945 navržené významným pokrokovým malířem a grafikem Františkem Muzikou. … Od zámyslu Fučíkovu Reportáž vydat až do prvotní expedice mezi lidi uplynulo podle mých záznamů celkem 17 dnů.“ Tak vzpomínal koncem roku 2019 na první české vydání úplné Reportáže Milan Havlíček. Tato kniha se zařadila mezi nejzářivější diamanty v celé dlouhé historii nakladatelství.
Přímo průkopnickou roli nakladatelství sehrálo při zpřístupňování českých verzí zahraničních knih. Například trilogie Osamělý car v Kremlu, Car hraje prezidenta, Car odchází, opona padá, mimořádně přehledným a srozumitelným způsobem popisuje okolnosti rozpadu Sovětského svazu a hrůznou sociálně-ekonomickou realitu po konci studené války v Rusku. Pozornost si rozhodně zaslouží i kniha dcery J. V. Stalina Světlany Allilujevové Dopisy příteli, vysvětlující na vlastních životních osudech sovětskou realitu.
Významným počinem se rovněž stalo pořízení české verze Černé knihy kapitalismu v roce 2000. Pronikavá analýza třiceti osobností z pěti zemí světa odhaluje skutečnou podstatu kapitalismu bez cenzury a na vědeckém základě. Výmluvně hovoří již jen názvy několika kapitol – Střílejte, jsou to jen dělníci, Masakry a represe v Íránu, Irák oběť ropy, Sto let genocidy na Kubě, Mrtví živí globalizaci, Švýcarští bankéři zabíjejí bez kulometů, Publicita vydá za tisíc bomb.
Nepochybně se zde patří připomenout trojici sborníků přímo naditých fakty, která jsou dnes ve veřejném prostoru často cíleně zamlčována či deformována. Sborník Cesta ke svobodě vydaný u příležitosti 60 výročí osvobození Československa od fašismu na řadě příkladů připomíná zločiny hitlerovského Německa a vzdává hold všem, kdo se podíleli na jeho porážce. Na něj volně navázal sborník Svoboda zrozená v boji zachycující dramatický vývoj v českých zemích a na Slovensku v letech 1944 -1948. Po tomto díle poté ještě následovala a celý projekt výsledné trilogie zdárně završila publikace nazvaná Spravedlivý svět je možný. Autoři ji věnovali vybraným kapitolám z dějin KSČ jako připomínku 95. výročí jejího založení v roce 2016.
Řadu knih v OREGU vydal bývalý čs. diplomat Stanislav Suja – Neopomenutelné maličkosti, Základy etikety a protokolu, Bez fraku a smokingu, Cestičkou osudu a jiné. Společně s Ivanou Sujovou pak napsal rozsáhlou a pozoruhodnou publikaci Hledání v čase. V ní autoři v širokém záběru a velmi hutným způsobem zaznamenali mnohé události z oblasti mezinárodních vztahů, diplomacie i historie. Tato kniha by se měla stát povinnou literaturou pro všechny studenty společenských věd. Díky nakladatelství mohly vyjít vzpomínky třetího dělnického prezidenta Antonína Novotného pod názvem Exprezident, a to z pera Rudolfa Černého. Jde cenný příspěvek k poznání dějin Československa i KSČ. Svá díla zde publikovaly takové osobnosti jako Jiří Stano, Jaroslav Matějka, Miloslav Ransdorf, Jan Hrobař, Karel Mevald, Stanislav Kábele nebo básníci Karel Sýs, Daniel Strož či Ivan Skála.
Nakladatelství OREGO a jmenovitě Milan Havlíček si za svou dlouholetou vydavatelskou práci plně zaslouží velké absolutorium. Obrovské díky za naprosto precizní práci a nesmírnou péči, která byla věnována každé knize vypravené na cestu ke svým čtenářům. Na těch knihách je to totiž opravdu jasně patrné, že byly připravovány nejen poctivě, ale i s velkou úctou k autorům i čtenářům. Je to navíc také jednoznačný důkaz, že dobré knihy se dají vydávat s plně profesionálním přístupem i ve velmi skromných podmínkách. Nemluvě o informačním bojkotu většiny sdělovacích prostředků a absence jakýchkoliv grantů a dotací z veřejných prostředků. To vše zasluhuje upřímný obdiv.