JIŘÍ ŽÁČEK

Pár měsíců mám na nočním stolku knížku veršů Michala Černíka, vydanou nakladatelstvím Kmen, a čtu si z ní před spaním, abych usínal s myšlenkami milými, moudrými, smysluplnými, lidskými.

Mám rád Černíkovy verše, které netouží čtenáře oslnit ohňostrojem metafor, ale podávají mu přátelskou ruku. Básník netouží po blahobytu ani po slávě, nestěžuje si na život ani na své bližní, vyznává pokojnou radost žití. A přitom nenudí, nehrozí mu exhibicionimus ani mudrlantství, a jestli k něčemu provokuje, pak k přemýšlení. K myšlení srdcem, které se nikdy nemýlí.

Pozoruhodné jsou i autorovy originální fotografiky, které knihu doprovázejí.

Budu-li opět vyzván k tipům do ankety Kniha roku, mám jasno – pro mě to může být jen Pointa Michala Černíka.

Michale, díky!