Umění a lid
Připomínka Aloise Kalvody
Jako když zaduje vítr sadem a sráží krvavé i něžné květy jabloní, tak také když zadul v kraje naše duch ciziny, zničil nádherný výkvět našeho domácího umění a v náhradu za to hodil nám cosi, čemu říkalo a říká se po dnes praktická věc, co však ve skutečnosti není než kus nechutné a odporné všednosti.
Místo útulných našich chatek začaly se stavět baráčky podobné škatulím, skvostné výšivky nahrazeny tiskem a tak pomalu nahrazen i kroj odpornými cáry, nepřekonatelné naše písně flašinetářskými popěvky, zkrátka pravá a vznešená krása nahrazena líbivou brutálností.
Připravil: Michael Doubek