MILAN DUŠEK

Milan Báča je ředitelem gymnázia ve Svitavách, kde vyučuje český jazyk a literaturu, ale přednáší i na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Je autorem básní, řady učebních textů (Literární dokumenty a svědectví, Syntaktická cvičení), odborných textů z oblasti školského managementu, četných regionálních příspěvků literárně zaměřených článků, autorem nebo spoluautorem řady publikací o svitavských osobnostech a jako redaktor se věnuje internetovému portálu Literární toulky po Svitavsku.

V letošním roce (2014) vydal v Oftisu Ústí nad Orlicí LITERÁRNÍ TOULKY PO SVITAVSKU (312 str.).

Autor v úvodu říká, že jeho kniha si nedělá ambice podat podrobnou a vyčerpávající literární historii regionu, že jde o kombinaci literárního průvodce a literární publicistiky. Pokud mu šlo o přiblížení literární historie zájemcům z řad běžných občanů, myslím, že se to autorovi podařilo dokonale. Předložil čtenářům texty, které jsou napsané svižně a srozumitelně, předkládá fakta o osobnostech a místech, z nichž mnohá přinesou ledacos nového k tomu, co jsme dosud věděli. Naprosto zákonitě začal v Litomyšli, která je jakýmsi středobodem kultury v regionu daleko do minulosti, ostatně věnoval jí nejvíc zastavení (29); odtud vyráží do okolí, po vyčerpání tématu následují toulky Poličkou a jejím okolím, pak dojde i na Svitavy, Moravskou Třebovou a Jevíčsko, jako bonbónky přidal pověsti Svitavska, Cyrilometodějskou misi, německy píšící spisovatele. Oživením textů jsou mapky, kresby, fotografie autorů, o nichž je zmínka, domů, kde se narodili, míst, kde bydleli a vytvářeli svá díla, jejich busty, pamětní desky, pomníky – všechno, co pomůže k ucelenosti našeho obrazu.

Když končí naše nesmírně zajímavé a poutavé toulky s autorem po regionu, dostáváme se k Slovníku literárních osobností spojených se Svitavskem. Je jich na tři stovky, od těch všeobecně známých a dlouhodobě uznávaných (např. A. Jirásek, B. Němcová, T. Nováková, P. Jilemnický), až po ty, o nichž se moc neví. Jsou zde například zařazení literární historici, kteří mapují životy a díla jiných spisovatelů, překladatelé, písmáci, archiváři, knihaři, tiskaři, vydavatelé a nakladatelé… Ve všech případech je podmínkou, aby se narodili na Svitavsku, studovali zde nebo pracovali, případně měli v regionu rodinné kořeny.

Uvítal jsem, že nebyl opomenut Jan Dvořák pocházející z Litomyšle, prozaik, kritik, esejista a editor, který jako šéfredaktor a později i ředitel nakladatelství Kruh v Hradci Králové vykonal hodně pro českou a ne pouze regionální literaturu; předpokládám, že dojde k posunu v jeho hodnocení v dohledné budoucnosti. Nepochybně je na místě zařazení Ladislava Pecháčka, každá jeho další knížka je událostí. Dále Josefa Havla z Ústí nad Orlicí, jenž se věnuje historickým tématům, zejména problematice našich letců v RAF. A v neposlední řadě mě potěšila připomínka Jaroslava Hubálka, který se sice narodil v Dolní Dobrouči na ústeckoorlicku, ale jako lesník pobýval i v Bystrém u Poličky po návratu z dlouholetého pobytu na Zakarpatské Ukrajině. Psal o přírodě pro mládež i dospělé a všechno, co vytvořil, vycházelo z jeho vlastních poznatků a pozorování.

Literární toulky po Svitavsku jsou nesporně poctivě zmapovaným prostorem vzhledem ke všem, kteří zaslouží připomenout, a jsou publikací, jakou se většina regionů pochlubit nemůže. Kniha si jistě získá příznivce mezi čtenáři.