ANDREA VYHNALÍKOVÁ

Dne 22. dubna se konala v Italském kulturním institutu oslava výročí osvobození Itálie od fašismu. Tentokrát se však nekonalo ani čtení pasáží z knihy Je-li toto člověk od Prima Leviho a prezentace knihy, ani koncert, ale dvouhodinové představení silných lidských příběhů na filmovém plátně nazvané La brezza degli angeli (Andělský vánek).

Severní Itálie je nádherný kus země obklopený horami. Právě zde v této překrásné, ale hornaté krajině vzniklo partyzánské hnutí odporu proti fašistickému režimu a nacistům. Právě zde se také téměř na samém konci války odehrály ty největší masakry v novodobé italské historii.

Monchio, Susano, Vallucciole, Sant‘Anna di Stazzema, Fucecchio, Vinca, a v neposlední řadě také Marzabotto. Tady řádily nacistické hordy jako zběsilé – povraždily všechny obyvatele výše zmíněných městeček a vesnic a tyto obce vyplenily a vypálily.

Těm, kdo jako zázrakem přežili a na vlastní oči viděli umírat své blízké, sousedy a známé rukama nacistů, anebo je viděli už mrtvé poté, co se odvážili sestoupit z bezpečného úkrytu v horách, se o hrůzných zážitcích z dětství jistě těžko mluví. Také proto je dokumentární film La brezza degli angeli velice cenným a působivým svědectvím o hrůzách nacistické ideologie a bezbřehého fanatismu.