Kočka Malvína

U Trubače se to zase rve, řekla jedna počestná paní pardubická svému choti. My ale víme od horlivých svazáků Jasánků píšících do mediálních čubiček, že se to rve nikoli v knajpě U Trubače, ale přímo v českých ulicích. Navíc se tentokrát lid truňkem převážený nerve pro nějakou harapannu, ale kvůli tomu, že se naše konšelstvo jaksi pořád nemůže rozhodnout, jestli bude dělat práci, za kterou je placené, nebo se naopak budou řídit rozkazem: Řekni jim tam své mínění (rozuměj mínění loutkovodičů) a zpívat, jak současní spojenci chtějí.

Jelikož si konšelstvo bere docela velké sousto, ale neví sobě rady ani s různými neřády, které tuto zemi sužují, lid obecný se oprávněně obává, že svou důležitostí zfetovaní a mocí opilí konšelé neuřídí ani hnojný vůz, natož aby zvládli případné nájezdníky, lapky a loupeživé rytíře. A protože lid obecný nedělá většinou cavyky, pokud jde o hlasité vyjádření obav a nespokojenosti, dostalo milé konšelstvo bobky, že by také příští volby konšelstvem být nemuselo, a začalo si své znovuusazení na rathaus pořádně s prominutím hnojit.

Inu, naplnila se slova písničky od Voskovce a Wericha Myslete si, že jsme jen lůza, že se nás nemusíte bát, jednou však popadne vás hrůza, až pod okny vám budem řvát.

Sedění oslovské jste, které jen hlavami kejvá, ale neklesejte na duchu, milí yesmeni a přitakálkové, stačí se pochlapit, sebrat odvahu a místo řitního alpinismu začít spravovat zem bez cizáků, kteří tuto zem jen plundrují a na svůj prospěch myslí za zadkem. Tedy pokud si ten zkysaný a nedobrý poblijon netoužíte vypít až do dna.