Kočka Malvína

Na zasedání Zastupitelstva Hlavního města Prahy jsme mohli vidět parádní cirkus o jedné kobyle v podání naděje naší vlasti: velemoudrých zástupců pravdolásky (nebo Pražské kavárny?). Hošánek i děvenka se zalykali vzteky, že prošla smlouva o partnerství Prahy a Pekingu (ponechme stranou, že sporná klauzule vtělená do oné smlouvy už z podstaty věci do oné smlouvy nepatří a bylo by lépe volit jinou formulaci) a slibovali těm, kdo pro onu smlouvu zvedli ruku, že jim vystaví účet v příštích magistrátních volbách. Darujme si od cesty všelijaké politické hádky, sváry, kličky a obezličky, zastavme se spíše nad něčím daleko horším, co by mělo zarazit více než užívání silných slov o hanbě a zradě a plamenné projevy.

První věc byla, a to mi v jejich projevu opravdu chybělo, obdobné zvolání, jako zvolil holičský pomocník Sep mířící na židovského lékaře Steinera, když ho maminka napomínala, že spadne: Pusť, mutr, já můžu lítat jak pták, skákat jak žába. Mě chrání..., jméno toho ochránce si každý domyslí sám. Tahle věta by totiž přesně vystihovala vědomí vlastní nezranitelnosti a nadřazenosti nad těmi hloupými občany dole i nad politiky nahoře. No, dejme tomu, oni z toho vystřízliví, až zjistí, že: a) názor většiny nemusí být totožný s tím jejich (to budou asi ti hloupí nevzdělanci, kteří pořád nechápou, že dobrotrusové chtějí jen a jen jejich dobro), b) i kdyby se stavěli na uši a vyrobili tak velkou tibetskou vlajku, která by dvakrát pokryla rozlohu naší republiky, historie a politika pojedou ve svém vlaku a tak skvělému strojvůdci, který ani neví, kde je brzda, se asi ty dvě krasotinky těžko svěří. Špatně totiž snášejí, když někdo chce, aby tancovaly, jak ten který člověk píská.

Druhá ještě důležitější věc je ta, že se hoši a děvenky z pravdolásky (většinou velmi mladí) můžou pominout, když se jedná o porušování lidských práv v Číně, ale ještě je nikdy nikdo neviděl dělat podobný bugr, jaký předvedli na Velikonoční pondělí, nedělají dennodenně třeba před norskou či americkou ambasádou a při návštěvě prezidentů obou zmíněných supervyspělých, supercivilizovaných a po lidskoprávní stránce až silikonově vyvinutých zemí a neházejí rajčata po saudskoarabském monarchovi kvůli tomu, že v této požehnané zemi má žena postavení dvounohého zvířete. Anebo v parlamentu nelobbují za to, aby někdo konečně osedlal zdivočelé ospodějnice, aby kladivo na flákače a simulanty dopadalo opravdu na správnou adresu, a ne na ty, kdo si zaslouží spíš pomoc a podporu. Inu, kde se nám to hodí do krámu, tam je to v pohodě a z toho bychom si měli vzít příklad, i kdyby ta země měla přebohatou zásobu kostlivců ve skříni ať už v podobě sociálního inženýrství a eugenických hokuspokusů nebo v podobě vyhlazení indiánských kmenů a kultur, otrokářství či rasové segregace. Vytrhávání dětí z milujících rodin a vymazávání veškeré jejich minulosti? Porušování práva na spravedlivý proces u rodinných soudů tu i v cizozemsku? Spousta dalšího neřádstva tu i v cizozemsku? Z toho takový psotník už nemáme, neboť ze skutečné pomoci lidem a skutečné neselektivní ochrany lidských práv zlatý déšť pršet nezačne, spíš nějaká ta po hřbetě. To se nám to hlasitě bere a zasazuje o lidská práva, to se nám to protestuje proti jejich porušování, když můžeme jen máchat vlajkami, házet rajčaty a vyřvávat hesla, ale kdybychom měli jít a uhájit jednomu člověku třeba právo na práci, to už bychom takový hloubalové a hrdinové nebyli.