ADRIANA MÜLLEROVÁ

+++

Nejlepší

a stejně to nestačí.

Nejhorší

a stejně je to jedno.

 

Zkusit ruskou ruletu;

ale samé kulky!

Vylepšená verze; smrt

jako ze škatulky!

 

+++

Bez řečí čekáme

bezmocí zdrcení.

Na nic se neptáme!

Vždyť se nic nezmění!

 

Protesty ustaly!

Nikdo je nevnímal!

Dějiny přepsali!

Vždyť kdo by vzpomínal?!

 

Pozlátko zacinká!

Chtíčem bych plakala!

Rumová pralinka

bez rumu, kakaa…

 

A život masy těl

bez smyslu – nadarmo!

Kapitál zavoněl!

Prodej se zadarmo!

 

+++

Upravil fotku,

aby vypadala opravdověji…

Upravila ses,

abys byla sama sebou…

 

Jsme jen masky.

Naše tváře…

Naše fotky…

Kdo vlastně jsme?

 

Jsme jen masky.

Naše činy…

Naše řasy se slzami.

A ve vším tom

pokrytectví

jsme nakonec

sami…

 

Smutné masky,

ale krásné.

Krásné zvenku,

ale prázdné…

Trocha masa a pár kostí

vkusně

naaranžovaných…

 

Jsme jen masky

sebe samých…

 

+++

Uhni svému přání z cesty!

Meteorit padá.

Unavený básník verše

unaveně skládá…

 

Unavené nebe pláče

unavené slzy.

Unaveným spáčům se sny

nikdy neomrzí.

 

Unavených pláčů ze tmy

zvuk básníka bodá.

Unavenou báseň spáčům

za pěkný sen prodá.

 

Unavená padám k zemi.

Meteorit ke mně.

A až spadne celé nebe,

spánkem zasáhne mě…

 

+++

V širém moři ztracená.

Sine nauta navis.

Kdo ví, co to znamená? –

Síně beze slávy.

 

Na hlavy a ramena

zlatý vavřín dají.

A za pár let přeměna:

tvou tvář roztrhají!

 

Titíž lidé, jiné strany.

Jiná moře širá.

Prázdné duše bez lodníka

prázdná loďka sbírá.

 

Prázdný pohled prázdných očí.

Koráb ztrácí vesla.

Lehce pluli, těžce končí!

Loďka ke dnu klesla…

 

+++

V bezpečí internetu

píšeme po setmění.

Anonym proti světu!

Čekáme, co se změní…

 

V diskusích debility

přeme se o blbosti!

Smysl nám zůstal skrytý

v bezedné bezmocnosti…

 

Kdo moh‘, tak drobky sbíral.

Fráze se pravdě smějí!

Goebbels by jenom zíral,

jak se lež v pravdu mění.

 

A tlustý prelát žehná

jako vždy zase zbraním!

A tučná husí stehna

leží na stole za ním…

 

Za humny zuří válka!

Na to jsme nějak v klidu!

Ptejte se Zaorálka….

Cítím chuť kyanidu…