MICHAL BRZÁK
Bezedná
Má líbezná
Je nezbedná
Žádoucí a půvabná
Rozpustile vábivá
Nekonečně mámivá
Láká, že mne napojí
Nektarem z amfory
Která je bezedná
Na hraně
Po pavoučí niti
Kráčíš ze břehu na břeh
Na ten protější
Druhý, vysněný
Těšíš se na něj
Jasně, že ano!
Láká tě konec dětství
Ačkoliv celé okolí
Ti to rozmlouvá
Že máš čas
Čas?
Co je čas?
Čas neexistuje
Ten si vymysleli lidé
Druhý břeh tě vítá jako dívku – ženu
Čas dá průchod tomu všemu
V raketě
Nálada se mění
Po setmění
Světlo ztrácí na síle
Mám k tobě opět blíž
Přitažlivost mění se v beztíž
Ve stavu bez tíže
Mám k tobě nejblíže
Zemi máme pod sebou
Roztočenou
Obláček
Vypařím se
Do oblaku
Budu nimbus
Změna tlaku
Oblohou si popluji
Zamávám ti, slibuji
Večer tě pak skropím
Kapkami do vlasů
Bude bouřka
Zatáhlo se
Nuda v lese
Strom se třese
Ve větru
V mraveništi
Náhle končí pohyb
Boletus spokojeně
Vyráží hlavičkou vpřed
Ticho
Ticho je zrádné
Slyšíš, jak ti kručí břicho
Sám v tichu přemýšlíš
Zda to ticho
Překřičí tvé břicho
Poledníky – Póly
Poledník a rovnoběžka
Bicykl a koloběžka
Přetínají čáry světa
Jak má končit tato věta?
Čáry světem běží letí
Čmárám po něm
S chutí dětí
Těsto na slova
Slova se dělají
Z těsta
Zvuků velkoměsta
Z tónů bažin a lesů
Tůní a vřesů
Jak to upeče
Pekař z Prahy?
Dobře!
Má těsto
Odsud i ze Šumavy
Na tělo
Karafy vonných olejů
Z nich tvé tělo poleju
Pak si tě celou očichám
Promastím, pak už nedýchám
Ani nedutám
Hlavou tebou pronikám
Ve snu to pak rozdýchám
Dýchání
Dýchám, kýchám
Polykám vzduch
Plnými doušky
Pak fouknu z plic
Nad tvými oušky
Výdech míří do tvých vlasů
Dýchám kyslík lepších časů
Obraz
Bez dechu hledím na obraz
U konce s dechem, nadoraz
Ten obraz hledí na mě
Jsem v něm jaksi na dně
Obraz měl cosi dáti mě
Mně je jak na dně studny
Moře se mi cpe do nosu
Z pod Ajvazovského bárky
Naštěstí jakž takž plavu
Ve studni bez dna
Vzbudím se
Na lodi
Na moři
Je mi podobně jak v divokém snu
Jsem v obraze, který mám nad postelí
Zákonitosti
Těleso do těla vtlačené
Je nadlehčováno silou
Části do těla vtlačeného
Které je upoutáno tíhou
Pohybu těla do vášně uvedené
Svátek
Je čtvrtek
Mám svátek
Včera byl svatý Venca
Můj strýc
Přemýšlím o sobě
O strýci víc
Václav byl a není
Až nebudu já
Co se změní?
Asi nic
A co víc
Nebudu chybět
Jako můj strýc
Vážky
Jak bitevní vrtulníky
Létají vážky
Plují si vzduchem
Jsou průzkumníky
Volného pohybu
Ladné křivky
Jakoby na náhodu
Kopírují hladkou vodu
Fascinují pohybem a zvukem
Létají svobodně
Jako ticho hlukem
Sami
Sám s tebou
Za oponou
Vtělím se do tebe
Vzduchem a přes nebe
Stoupáme jako pára
Vzneseme se nad střechy
Jako kapky deště
Přistaneme bezpečně
Dopadneme na tvrdou zem
Společně
Erotika
Čas letí
Budík tiká
Za dveřmi čeká
Erotika
Stár
Jako mladý chtěl být
Rock’n‘roll Star
Dnes, již poněkud stár
Ví, že mládí bere
Rockové hvězdy příliš vážně
Až stár poznáš
Kdo je Star
Ze sbírky Vážky