EVA FRANTINOVÁ
Zastavila mne zídka poblíž stanice metra Vltavská. Před nedávnem pomalovaná sprejem – výjev si nepamatuji. Dnes se dívám na jinou barevnou „kresbu“. Zase nic moc. A vedle kresby tři vzkazy, vlastně rozhovor tří lidí, kteří se nejspíš vůbec neznají.
Nejprve otázka: „Proč jsi přemaloval dílo umělce?“
Odpověď: „Protože to umí líp.“
A docela dole pod odpovědí nejmenšími, trochu rozsypanými písmeny, písmeny, jejichž velikost postupně mizí do ztracena: „Všichni umřeme.“
Tak jsem dnes u vchodu do metra Vltavská potkala báseň.