Kočka Malvína
Slyšela jste, paní Nováčková, že jedna lázeňská je žalována, že pustila do kabiny dámu s pánem? Nic jí neudělají, kdopak dneska rozezná mužskou od ženskýho. Tenhle vtip ze Žákovské knížky Jaroslava Žáka přesně vystihuje, jakými pitomostmi se soudy musí na politickou a společenskou objednávku.
Jiří Žáček k tomu dodává: Bylo jednou jedno čuně, myslelo si, že je pes, každé noci vylo k luně, vylo na ni SOS. Že má nárok na psí boudu, na psí řetěz, na psí kost, jinak prý to předá soudu. Zadrž, čuně, tak už dost! Čuně bude vždycky čuně, i když štěká jako pes. I když v noci vyje k luně, stejně včera jako dnes.
A Marill, věrný průvodce hlavního hrdiny z Remarquovy knížky Miluj bližního svého si přisadí: Žijeme v přehodnocování hodnot, Kerne. Dneska je útočník obráncem míru a bitý a štvaný člověk kazimírem světa. A to existují celé národy, které tomu věří!
Vyspělému světu definitivně ruplo v kouli a teď mu do slova a do písmene sexuálně a sociálně haraší na cimbuří. Neslyšet, a proto mluvit víc nahlas, je divný, neposlouchat je v pohodě. Být psychicky nemocný je divný, chovat se jako rapl a magor je v pohodě. Vzít si cizince normální není, vdát se nebo oženit proto, že si partnera pořizuji jako pejska je v pohodě. Koupat dítě je úchylný, úchylárny vystavené pomalu na každém rohu a ukazované v televizi jsou v pohodě. Dát dítěti pusu je úchylný, dohlížet na děti ve sprše je úchylný, mít fotku svého dítěte na noční váze nebo ve vaničce nebo jiná povedená rodinná momentka je úchylárna, ale zmenšovat někomu mindrák jen proto, aby se necítil diskriminovaný anebo neúplný anebo obojí, to je ok, to je v pohodě.
Jako měli kdysi dávno kněží a nejen oni panický strach z čarodějnic (ve skutečnosti šlo o směs závisti, nedobré vůle, mindráků a závisti) a ten strach využívali k odstranění příliš bohatých, nepohodlných lidí anebo prostě jen lidí, kteří tak nějak tu většinovou společnost tak nějak dráždí tím, že jsou prostě a jednoduše jiní.
Někdo se moc, moc, moc chce zbavit nepohodlného člověka, ok, tak tě obviníme ze sexuálního harašení a obtěžování. Když to moc hezky dopadne, můžeš jít tak akorát pást krávy.
Chci adoptovat dítě, jedno jak, tak si jednoduše ukážu prstem na dítě ve školce, paní učitelka očerní rodiče a děti jim seberou. Inu, u vyspělých pěstounů ze Západu bude dětem určitě líp než u zaostalé přistěhovalkyně z Východu. Dítě se má materiálně skvěle, tak co ještě chcete? A jak to, že nás nemáme rádi za naši dobrotu? Jenomže peníze taky nejsou všechno a milující rodič je pro dítě určitě lepší než zazobaná trubka, která se chová, jako by si pořizovala štěně nebo kotě.
Že není možné zblbnout celý národ? Ale jděte. Stačí v lidech vyvolat pocit, že někdo má voňavější chleba, hezčí chalupu, tlustší od šunky, pocit věčné nespokojenosti s něčím, no a o zbytek se už postará propaganda tlačená školstvím, církví či státem přes Overtonovo okno.
Hranice mezi tím, co je normální a co už normální není, takže je z toho v hlavách některých zamindrákovaných jedinců pěkný bordel, který teďka leze ven. Učitelka prvního stupně jedné základní školy byla vyhozena a bylo na ni podáno trestní oznámení, protože žáčky prvňáčky údajně sexuálně obtěžovala tak, že nad nimi držela dozor ve sprše, aby neblbli a nezranili se. Stačilo, aby někomu nebyla sympatická, a z věci, která patří k výkonu povolání (čí to průšvih, když se nějakému dítěti něco stane), se vylouplo sexuální obtěžování. Kdyby paní učitelka byla ve sprše s dětmi poněkud odrostlejšími, tak by se podobné podezření dalo celkem pochopit, ale takovýhle nesmysl? To promiňte.
Norský soud s českou občankou dopadl nazadrmo. Nejenže norkové děti nevydali, ale ještě matce sebrali rodičovská práva, protože si, ó ta drzost, dovolila poukázat skrz média na zvůli a šikanu nikým nevoleného úřednictva. No, to už je opravdu chucpe! Jednou jsme se rozhodli, že je vinna, a ona si dovoluje se ještě bránit? Na hranici s ní, s čarodějkou! Hned se vyrojila spousta hladinou svých mindráků zfetlých mudrců, kteří prohlašovali něco v tom smyslu, že když jí byly Čechy malý, ať si pomůže sama, že jde jen po penězích, že určitě něco spáchala, jinak by to policie ani neřešila… a tak dále, atd. No, a kde se vzala, tu se vzala, objevila se i narážka na starou fotku dokazující nenormální poměry v rodině.
Zrovna tahle fotka je typický příklad, jak se pomocí propagandy dá vyrobit perfektní „důkaz“ pro veřejnost, že jsou rodiče tyrani a úchyláci a dětem bude líp u pěstounů. Jak a kterak vyrobit ze souseda, který žije vedle vás, nepřítele státu, z bezúhonných lidí zločince, kteří by si zasloužili sedět v kriminále? A udělat z milého mladíka transsexuála? Tak to je brnkačka. Stačí vhodná fotka ze soukromého alba s příslušně obsáhlým článkem obsahujícím ověřitelné polopravdy. To, že se fotka ze soukromého rodinného alba neměla dostat na veřejnost, protože to odporuje novinářské etice, veřejnost neví. To, že fotka byla vyfocena dítětem, které v tom žádnou úchylárnu nevidí, to, že dítě má tetu tak rádo, že za ní chodí i na onu místnost a že to tak je ve spoustě zcela normálních rodin, se veřejnost nemá a nesmí dozvědět. To, že sice obvinění padlo, ale nikomu nic neprokázali, nikoho neodsoudili a nezavřeli, taky nemá veřejnost vědět. Pro jistotu. Co kdyby vzklíčilo semínko pochybnosti, že věci nejsou tak, jak se v médiích předkládá? Pak už stačí tyhle nezvratné a podložené důkazy a informace hustit do veřejnosti ze všech stran, a prásk ho, nepřítel státu nebo viník všeho zla je na světě.
Goebbels se tetelí pod kytičkami blahem, neboť má skvělé následovníky a další zblblé národy zvyklé poslouchat autority a náchylné k totálnímu zblbnutí, ba i k totalitnímu strašení.