IVANA PETRÍKOVÁ

Je konec června. Právě jsem uložila květiny a bonboniéry, které mi přinesli moji žáci poslední den školy při předávání vysvědčení. Všude je plno barev a vůní. Musela jsem použít několik plastových lahví od minerálek a udělat z nich vázy. Květiny jsou na stole a po celém okně naší maličké garsonky, kterou obýváme s dcerou ve druhém patře činžovního domu ve Slezské ulici na Vinohradech.

VĚRA BERANOVÁ

Na stránkách LUKu jsme v 19. čísle loňského roku pod názvem Národní galerie hledá novou tvář upozornili na problémy této instituce. Článek se zamýšlel nad dramaturgií této úctyhodné instituce, ale zvlášť nad výstavní situací ve Veletržním paláci. Poukazovali jsme na nové trendy ve výstavnictví, kde expozice věnované výtvarnému umění se snaží zdůraznit i širší a nejen umělecké vazby. Rozlehlé prostory Veletržního paláce jako by na jedné straně napomáhaly chápat výstavnictví v těch nejširších souvislostech, na straně druhé se to přesto v mnoha prezentacích v trvalých expozicích, tak i výměnných výstavách úplně nedaří.

MÁRIA VÁCLAVJAKOVÁ

Do historie československé literatury a esperantského hnutí se trvale zapsala dvě významná díla: Československá antologie (1935) a Slovenská antologie (1977) v jazyku esperanto. Vzájemná spolupráce českých a slovenských esperantistů existovala před vznikem Československé republiky, v průběhu jejího trvání a pokračuje do dnešních časů. V průběhu stoleté historie našich společných dějin se v této skupině objevili vynikající esperantisté. Mezi nimi mnozí prozaici, básníci a překladatelé. Za všechny jmenuji básnířky Eli Urbanovou, nebo herečku a poetku Evu Seemanovou-Suchardovou.

JOSEF ONDROUCH

Kniha Gustáv Husák Michala Macháčka je v české historiografii doposud zcela ojedinělým dílem. Životopis originální především osobou autora. Napsal ho mladý historik, hned v několika směrech překračující vyšlapané schéma totalitních režimů politicky i institucionálně posvěcené zadáním monstrózního projektu Ústavu pro studium totalitních režimů. Vycházejíce z akademicky nepřípustného politického zadání ÚSTR, vměšujícího se do procesu nezávislého bádání studia a tvorby v oblasti dějin, dokonce zmocněním ze zákona, zmonopolizovali zadavatelé už předem kategorizací pohledu na ještě stále živé moderní dějiny a udali imperativně směr, obsah i hranice tvůrčí činnosti v tomto směru. Četní pracovníci ÚSTR i akademici znehodnoceného Historického ústavu Akademie věd ČR, i ti nezařazení, se většinou přizpůsobili. Učinili tak vstřícně, stádněji než to bylo za tzv. totality, za níž často nečinili nic jiného. Ovšemže existovaly a stále budou výjimky. Patřili k nim ale, pokud jde o autory historického žánru, téměř výhradně starší autoři. Renomé některých bylo nesporné. Ale i ti byli a jsou vydavatelsky i mediálně potlačovaní. Příkladem budiž Robert Kvaček. Jeho skvělý Československý rok 1938 byl vydán „nevýročně“ už v roce 2011, ale v knihkupectvích se téměř neobjevil. Byl převálcován záplavou mediální i knižní podprůměrnosti, braku a vyložených faulů: Padevět, Mertlík, Kosatík, Tabery, až po Pernese na samém dnu toho, čím zazářila v tom nejhorším slova smyslu Česká televize neuvěřitelným zopakováním, pokolikáté už, kýčovitého, lživého braku o Posledním Habsburku na českém trůnu.

MIROSLAV KANTEK

I když poté, co jsem si přečetl knihu Ernesta Wolkmana Špioni – tajní agenti, kteří změnili svět, jsem ztratil jakékoliv ideály vůči špionskému a kontrašpionskému řemeslu (a napsal jsem hru, kde si z tohoto řemesla utahuji – snad se bude na amatérské scéně hrát), přesto jsem si myslel, že čeští špioni a kontrašpioni (což je Bezpečnostní informační služba, tedy BIS) dělají své řemeslo ve prospěch naší, tedy české!!! republiky (záměrně píšu malé č). Která mi přes mnou nechtěné rozdělení, aniž se mě kdo zeptal, stále leží na duši, avšak poté, co česká Bezpečnostní informační služba – tedy BISka – přinesla zprávu určenou našim politikům, si to už nemyslím. Naopak, mám sto chutí popadnout kufry a odjet navždy někam… Ale kam? Všude je to samý fízl! Snad i v Antarktidě. V té zprávě se totiž mimo jiné píše:

(česky a v esperantu)