ZDENĚK HRABICA
Nekrology do novin psali Jan Neruda i Karel Čapek. Vycházely pamětní listy ku cti života a díla zesnulých, o novináři Karlu Havlíčkovi Borovském, o spisovatelce Boženě Němcové, o básnících – Jiřím Wolkerovi, Josefu Horovi, Stanislavu K. Neumannovi, prezidentu Tomáši G. Masarykovi, o skvělém politikovi, diplomatu Janu Masarykovi, o spisovateli-legionáři Františku Langerovi a prezidentu Edvardu Benešovi. O Karlu a Josefu Čapkových. O Lidicích a o Ležácích. O vypálených a o vyvražděných povstaleckých vesnicích na Slovensku.
MILAN BLAHYNKA
Dlouho jsem si myslel, že o nic nepřicházím, když nechodím do hospod a jdu jen výjimečně a ne sám do kavárny, do restaurantu jen se najíst, ale nevím, zda bych své vyhýbání se tuzemským lokálům (za hranicemi všedních dnů nic jiného ovšem nezbývá a francouzské, italské, jihoslovanské a vůbec jižní miluju), opravdu nevím, zda bych nevztah k tuzemským lokálům, zejména doposud i ještě k tu a tam zakouřeným, neměl přece jen korigovat.
KAREL SÝS
Pro potěšení historiků, amatérských badatelů i fandů vydalo pražské nakladatelství GRADA knihu Martina Haráka AUTOBUSY PRVNÍ REPUBLIKY A PROTEKTORÁTU (1918–1945) s bohatou fotografickou výbavou.
VLADIMÍR KOLÁR
Jméno mé maminky Jaromíry Kolárové (narozené 24. 8. 1919) si lidé nejvíce spojují s nezapomenutelnými filmovými komediemi Holky z porcelánu a Léto s kovbojem, ke kterým napsala scénáře. Mnozí si vybaví i její televizní hry Veronika, prostě Nika, Naděje má hluboké dno, Co Hedvika neřekla, Jsou určité hranice či filmy Jen o rodinných záležitostech, Zastihla mě noc nebo Dívka s mušlí. A zůstala po ní i pěkná řada čtenářsky úspěšných knih.
PAVOL JANÍK
Mimoriadne plodný a nevšedne presný pozorovateľ literárnej scény Milan Blahynka (1933) v knihe Sedm kapitol o díle Milana Kundery (Nakladatelství Kmen, Křenovice 2019) sústredil svoje výstižné interpretácie tvorby svetoznámeho česko-francúzskeho spisovateľa. V tejto súvislosti je dozaista vhodné skonštatovať, že vynikajúci znalec literatúry sa postupne prezentoval širokou škálou hĺbavých knižných diel, venovaných viacerým výrazným predstaviteľom niekoľkých tvorivých generácií.
FRANTIŠEK UHER
Když jsem nedávno psal o prvotině Martiny Pšeničkové Z NiČEHO NiC, připojil jsem glosu, že se druhé sbírky mladých básníků a básnířek často krčí ve stínu prvotin. Byla to obava podložená mimořádnou originalitou první sbírky, a s potěšením konstatuji, že obava naprosto mylná. Pšeničková ve své druhé sbírce ARECIBO (nakladatelství Čas, 128 str., 2019, fotografie Martina a Anatol Pšeničkovi) nečerpala živou vodu z jiného pramene, jenom výjimečně křižuje vlastní šlépěje. Zvolila odlišnou koncepci plnou jiskrné obrazotvornosti, fantaskních prvků a nadčasového přístupu.
MÁRIA VÁCLAVJAKOVÁ
Lipa má v mytológii a v živote Slovanov významné postavenie. Podľa našich predkov len dobrí duchovia vyhľadávali lipu. Symbol lipy sa používa v štátnych a iných znakoch Slovenska, Česka, Slovinska a Lužických Srbov. „Hlavne Slováci sú veľkí ctitelia lipy“, uvádza Josef Kořenský v diele Rostlinstvo v národních písních, pověstech, bájích a obyčejích, vydanom v roku 1878 v Prahe.
JAROMÍR ŠLOSAR
O přečtených knížkách si bezmála pětačtyřicet let vedu poznámky na kartotéčních lístcích. Nejinak tomu bylo, když jsem si přečetl Sedm kapitol o díle Milana Kundery, stati mého přítele Milana (B).