ZDENĚK HRABICA

Zpěvák Josef Laufer se nyní po skonu Karla Gotta nechal slyšet, že Česko má dva opravdové fenomény – Václava Havla a Karla Gotta. Není jediný, kdo takto smýšlí a má na takové srovnání jistě plné právo. Vyjadřuje svobodně své mínění.

Neztratili jsme paměť. Pamatujeme si, co se odehrávalo skoro po dva roky po onemocnění Václava Havla v českém a světovém veřejném prostoru. Denní tisk zveřejňoval anatomické grafiky útrob člověka, kterého zastihla těžká nemoc. Zejména se vyznamenala Mladá fronta DNES! Osvětově nás toto, tehdy do Němec prodané médium, vzdělávalo.

Sebemenší námitky byly rigorózně odvaleny, vždyť se přece jednalo o uchování zdraví hlavy státu.

Hlavu již tehdy vystrkoval i někdejší psycholog od Apolináře, pozdější katolický prelát Tomáš Halík, kterému už tehdy nebylo nic lidského cizí.

Byl na koni. Do své dokonalosti vyrostl až dodneška.

Poslední rozloučení při státním pohřbu s Václavem Havlem – a jeho převoz na lafetě děla, skutečné zákulisí stejně jednou praskne. Jako konečně všechno u nás.

Pak se objevil, podle Josefa Laufra, druhý v řadě se svými neduhy – Miloš Zeman. Jeho neduhy byly a jsou neustále připomínány jinak než neduhy Václava Havla. Opilec, dědek, dement na odstřel, který si nevidí do úst. Přejí mu to nejhorší – europoslanec Polčák z Bruselu, ten dokonce použil přání smrti.

Ani Karla Gotta nikdo nešetří.

Etika, pokora, úcta k životu jako by zmizely mávnutím kouzelného proutku. Anticharta, láska k rychlým autům, Husákovy a Klausovy dekorace.

Nechal se slyšet i Karl Schwarzenberg. Zahřměl i lidovec Bělohrádek. Hnusně a odporně. Ozval se i Fiala z ODS a Petříček z ČSSD. Utrousili lítost.

Karel Gott určitě nezapadne v prachu doby, která se s nikým nepáře. A nikdo si na něm ostruhy nevykřeše, ani z domova, ani z blízkého zahraničí.

Ani kandidáti na Pražský hrad – Středula ani Dlouhý.