JAN POLÁČEK
Předseda KSČM Vojta Filip na Twiteru uvedl: „Já nechci, aby ČT sloužila politikům, má sloužit občanům ČR, je to veřejnoprávní televize. Není redaktorů či vyvolených spolupracovníků, kteří si myslí, že jen oni mají svobodu slova, proto ji občané neplatí.“ K tomu je možno dodat, že ji mají již od dramatického televizního převratu na přelomu let 2000/2001 pevně v rukách vzbouřenci z iniciativy „ČT – věc veřejná“, tedy havloidi & spol., ovšemže za podpory různých rychlíků, halíků, rumlů, krausů, dekojů, prostitutů, etc… ČT tedy zůstává zdrojem propagandy, nikoliv pravdivých informací či skutečností, jsouc pevnou součástí režimních mainstreamových médií…
V roce 1979 k nám do tehdejší Československé socialistické republiky na pozvání Jazzové sekce zavítala levicová rocková kapela Art Bears. Tahle anglická parta patřila k zakladatelům formace RIO, tedy Rock In Opposition, sdružující podobně zaměřené západní rockové kapely. Také mimochodem podporovali mediálně i finančně dlouhodobě stávkující horníky odborářského vůdce Arthura Scargilla (National Union of Mineworkers, NUM) proti tehdy vládnoucí anglické premiérce, Železné lady, baronce Margaret Thatcherové. Stávka horníků sice nakonec byla britským pravicovým establishmentem zlomena, ale bez nejrůznějších projevů solidarity, jako třeba i těch od Art Bears & co, by byla zardoušena daleko dříve, možná už v samém zárodku. Leader a bubeník Art Bears Chris Cutler v rozhovoru (pro tiskovinu, vydávanou příležitostně na 8. pražských jazzových dnech, kde v Lucerně také vystoupili), na dotaz, zda proti obrovské mediální přesile mainstreamu má vůbec cenu za těchto podmínek bojovat, jen prostě odpověděl: „Budeme publikovat!“
Ani nám nezbývá nic jiného, než se té ohromné mediální přesile postavit, i když je to boj s větrnými mlýny prozápadní, rusofobní a antikomunistické propagandy, navíc ještě oslabovaný pokračující roztříštěností levicových či dalších opozičních a vlasteneckých sil. Došlo na slova Václava Havla (Letní přemítání, Odeon, 1991): „Celou zemi bude pokrývat bohatá a těžko kompletně zmapovatelná síť různých místních, regionálních i celostátních spolků, organizací a sdružení nejrůznějšího zaměření, jejichž prostřednictvím se bude uskutečňovat a rozvíjet bytostná vrstevnatost, barvitost a různorodost života civilizované evropské země.“
Jasně, byť rozvláčně a „korektně“ napsané Rozděl a panuj, o penězích (například od sorošů či od tzv. veřejnoprávní České televize) pro ty dnešní takzvané neziskovky nemluvě. Tzv. Člověk v tísni, spjatý pupeční šňůrou například právě s tzv. veřejnoprávní ČT, před nějakým časem nabízel zájemcům o zaměstnání nástupní plat 27.000,– Kč měsíčně. (Dnes už to může být i více). My ve Výboru národní kultury, zapsaném to spolku, musíme dělat vše zdarma, včetně čtvrtletníku Lípa. A ve svém volném čase, a po zcela jiné práci, kterou vykonáváme pro svou obživu jinde. O peníze jde dnes až v první řadě… Na honoráře, natož na platy či odměny nemáme, na rozdíl od „bytostně vrstevnatého, barvitého a různorodého“ televizního Šimona Pánka a jeho tzv. neziskovky. My tedy na rozdíl od nich ve VNK naši práci dáváme nezištně na oltář vlasti, ač to není vůbec jednoduché. Věřím ale, že co zasejeme, také jednou sklidíme. Hlavní je ovšem nerezignovat, nepropadnout malomyslnosti, nevzdát to. Allen Ginsberg to kdysi dávno napsal přesně: „Kdo ovládá média, ovládá kulturu.“ Přesto, nebo právě proto se ale snažme, aby nejen ti dnešní vítězové tvořili kulturu a psali dějiny této tzv. postmoderní doby. Jinak cesty zarostou a ti, co přijdou po nás, už nebudou vědět, kudy se mají dát.