FRANTIŠEK UHER

V množství nakladatelství se trochu ztrácejí některá regionální, která vykonávají velice záslužnou a všestranně užitečnou činnost, připravují početné množství publikací regionálního charakteru. Patří k nim nakladatelství Tváře se sídlem v Polničce u Ždáru nad Sázavou. Připravují dvě rozsáhlé edice. Projekt Města, městyse a vesnice včera a dnes je založen především na starých fotografiích, přibližujících dávný vzhled obcí. Vypovídá mnohé o fotografické technice a dobovém vkusu (třeba vánočních či velikonočních pohlednic), ale také o vtipnosti dávných tvůrců. Nakladatelství věnuje pozornost městům na historickém česko-moravském pomezí.

Druhá výrazná edice se věnuje železnici, zase převážně ve stejné geografické oblasti, ale obsahuje i publikaci Železniční trať Praha-Drážďany. V současné době železnice ztratila hodně na významu a popularitě, ale v době stavby jednotlivých tratí byla nositelem pokroku. Do končin, kde převládaly kamenolomy a po venkově roztroušené sklárny, přivedla další průmysl a pokrok ve všech směrech. Nacházíme analogii: v současném věku kamionů se rychleji rozvíjejí města v těsné blízkosti dálnic. Tratě se postupně staly krajinnými fenomény. Starší generace možná stále trochu postrádají drobné motoráčky i mohutné parní lokomotivy, uhánějící krajinou s chocholy dýmu, za tmy s vlasaticemi žhavých jisker. Mladší generace se s nimi mohou seznámit ve filmech a při symbolických jízdách, které souvisejí s různými výročími. Technické, ekonomické a bezpečnostní hledisko je nahradilo, soupravy osobních vlaků dostaly moderní vzhled, změnily se i staniční budovy a zastávky. Nebo naopak ztratily svůj původní účel.

Nakladatelství Tváře vydalo v roce 2017 knihu POSÁZAVSKÁ DRÁHA 1 autorů Černého a Navrátila. Název automaticky evokuje „pseudonym“ tratě: Posázavský Pacifik. Trať byla spojena s někdejším, především prvorepublikovým trampským hnutím. V roce 2019 doplnila Posázavskou dráhu publikace NOSTALGICKÁ ŽELEZNICE (autoři Černý, Navrátil, Cíla, Jeschke, 155 str.). Dobové fotografie zaznamenávají dávný vzhled nádražních budov, zaměstnanců, mostů, tunelů, vlaků a názvů stanic (např. stanice Polná-Štoky se změnila na Dobronín), všeho, co se železnicí bezprostředně souviselo. Včetně stanic a tratí už dávno zrušených. Zaujme snímek do sněhu zapadlé tendrové lokomotivy, což v první polovině minulého století nebylo zvláštností. Ke cti přišla dobová vyprošťovací technika v podobě lopat a lidských paží. Unikátní je také snímek vlaku, projíždějícího po pravém břehu kolem Foglarovy Sluneční zátoky. Prolistovat Nostalgickou železnici je pozoruhodným zážitkem pro pamětníky, zdrojem poznání pro její potomky.

Ediční činnosti se pravidelně věnují také některá města, a zájem nemusí být vždy soustředěn na vysloužilé sportovce. Chotěboř již vydala téměř tři desítky publikací vlastivědného charakteru. Poslední je půvabný sborník DNES JEŠTĚ NEZAPADÁ SLUNCE NAD ŽELEZNÝMI HORAMI (2019,144 str.), obsahující ukázky z básnické tvorby Ivo Haráka, Petra Musílka, Jaroslava Holoubka, Marty Urbanové a Bohumila Ždichynce. Výtvarný doprovod tvoří dokumentární dobové fotografie a reprodukce obrazů chotěbořských malířů.