MICHAEL DOUBEK

Slovo utopie v sobě skrývá hříčku: vyložit ho můžeme jako „nikde“ a zároveň jako „blažené místo“. Jde o představu, která ještě nebyla uskutečněna. Vize nereálné dokonalosti. Slovo utopie má dnes též hanlivý nádech. Kdo je utopistou, nechápe, že právě nyní žijeme v době pravdy, rozumu a spravedlnosti, že jsme se nikdy neměli lépe a lépe už ani být nemůže. Pokud má naše společnost nějaké chyby, pak jsou to jen chyby na úrovni lidských selhání, nejde o selhání systému. Nebo ne?

Lukáš Perný, mladý slovenský filozof, hudebník, ale též redaktor revue DAV DVA, se pokusil dějiny utopií a utopismu zevrubně popsat v monografii Utopisti. Vizionári sveta budúcnosti. Dějiny utópií a utopizmu (Matica slovenská, Martin 2020, 390 s.). Kniha představuje dějiny utopismu od Thomase Mora po devatenácté století. Nezapomíná ani na český, moravský a slovanský utopismus (za všechny připomeňme dílo Bernadra Bolzana O nejlepším státě z roku 1831 – sociální stát s progresivním zdaněním, regulovanou ekonomikou a kolektivním vlastnictvím, sdružení autonomních obcí a vyšších celků). Nejde ale jen o historický přehled. Zejména závěrečnou třetí část Utópia a utopizmus ako filozofický argument považuji za důležitou. Lukáš Perný v této části uvažuje o významu utopie pro současný svět, který čelí hrozbám civilizačním a ekologickým, který rovněž upadá myšlenkově.

Po přečtení kapitoly Od snov k realitě, čo utopisti predpovedali si uvědomíme, že změn k lepšímu lze dosáhnout, chceme-li. Lukáš Perný tyto změny připomíná v podkapitolách, jejichž názvy už říkají mnohé: Právo na obživu, plánované a zdravé stravovanie, Od práva na jedlo k sebestačnosti, Výmenné banky a družstevníctvo, Právo na bývanie a kolektívne bývanie, Pracovné práva, Organizácia práce a výroby, prebytok a nedostatok, Bezplatná zdravotná starostlivosť, Bezplatné, kreatívne vzdelávanie a výchova, Zrušenie trestu smrti, Zákony pre ľudí, proti extrémnemu bohatstvu, Ženská otázka a zrušenie detskej práce, Zalesňovanie ako riešenie ekologických problémov, Bezplatná verejná doprava a budúcnosť dopravy, Urbanizmus, kruhové mestá, ideálne mestá, Open sources, internetový komunizmus a baconovská poznateľnosť „príčin a skrytých pohybov vecí“…

Zcela na závěr pak Lukáš Perný přináší v oddíle Žijeme v dystópii alebo liberálnej utópii? Čísla o svete, v ktorom žijeme důkazy o nespravedlnostech současného světa. Opět stačí výčet názvů podkapitol: Voľný trh, vlastníctvo, konkurencia, neobmedzená akumulácia kapitálu, nerovnosť, korporatokracia, Otázka vlastníctva, Hlad, Bezdomovectvo a chudoba, Sociálne samovraždy, Negramotnosť a zhlúpnutie ľudstva, Sloboda prejavu a manipulácia, Nadprodukcia a znečistenie, Militarizácia a mier, Dlhy, Nezamestnanosť, automatizácia a nové otroctvo, Umelá inteligencia, bioetika a vesmírne hrozby…

Lukáš Perný se úspěšně pokusil sepsat dějiny myšlení o tom, co se ještě neuskutečnilo. Mnozí věří, že nic takového ani nenastane. Buďme však optimisty a vzpomeňme na slova Oscara Wilda: Pokrok je jen uskutečňování utopií.

Lukáši Pernému patří dík za to, že nám ukázal, jak potřební jsou právě dnes vizionáři světa budoucnosti.