FRANTIŠEK DOSTÁL

Myslím, že se o rozsáhlém sídle nazývaném Čapí hnízdo doslechl snad každý z nás. Na jihu Čech kousek pod Bystřicí nelze ze silnice přehlédnout komín bývalého pivovaru u Dvora Semtín, na němž uprostřed Čapího hnízda opravdu pravidelně sídlí čapí rodinka. Uběhlo již mnoho let, kdy jsem se zde naprosto sám brouzdal mezi chátrajícími a opuštěnými budovami, a vždy pohlédl na komín s čapí rodinkou, co se sem přilétala prožít čas léta. Někdy jsem pohlížel i na čápa, co opustil ubytovací komín, aby se ochladil na hladině blízkého rybníka. Nikde ani noha, a tak mi zůstala jen vzpomínka na kdysi poklidné místo, kde dnes parkují auta a zvědaví návštěvníci zde mohou využít i nabídky hotelového ubytování na Čapím hnízdě. Ne, to není moje parketa. Čas jako vždy popoběhl a krutých zim ubylo a někteří z čápů už od nás ani neodlétají, aby se přes zimu vyhřáli kdesi v Africe.

Není tomu tak dlouho, co jsem se posadil zase do trávy u rybníka na Jihlavsku nedaleko vesničky Stajiště. Ostatně zde vyrůstal herec Otto Šimánek, známý více jako Pan Tau. Ten ale přišel na svět v bývalé lékárně v blízké Třešti. Dva ptáci na vysokých nohách a s dlouhými zobáky klidně pohlíželi na odpočívajícího člověka v trávě. Kousek odtud na nepříliš vysokém komíně spatřil jsem navíc snad jejich čerstvě narozeného synka.

Nelze zapomenout na zážitek odkudsi u Jindřichova Hradce, když jsem ve vysoké trávě poněkud ztuhl, když jsme si na vzdálenost málo metrů s čápem zírali z očí do očí. Vždyť já bych za čápem na komín nevylezl a on by zase na hnízdě určitě nepřijal moji návštěvu.

Mám rád čapí hnízdo s malým písmenkem „č“ na začátku. A vlastně co mě kdysi dávno přivedlo ke komínu s čápem u Dvora Semtín? Totiž v blízkých Ouběnicích jsem hledal dům, v němž se v čase heydrichiády v roce 1942 ukrýval lékař MUDr. B. Lyčka, který po atentátu ošetřoval parašutisty Kubiše a Gabčíka. Později si sem pro něj přišlo gestapo. Na jednom domě jsem tehdy objevil jeho pamětní desku.

Na závěr mých vzpomínek na čápy se ještě přiznávám, že mám svoji rodnou zemi pořád rád…