JAN DAWIDKO

Varování

Zítra již bude pozdě

blaničtí rytíři

Zítra již bude pozdě

nic nedělající Evropo

Zítra již bude pozdě

Pane Bože –

převálcuje nás

vlna přistěhovalců

Zítra již bude pozdě

staneme se jejich otroky

Zítra již bude pozdě

svatý Václave

oroduj za nás

Pod hvězdnou oblohou

Toulám se krajinou

s krosnou přes rameno

Jsem tulák

toulající se časem

procházející městem

V kapse ani haléř nemám

v samotě úkryt hledám

Jsem tulák

toulající se časem

S kloboukem do čela

pak šťastný jsem

sám pod hvězdnou oblohou

Ranní aktivita

Ráno se probudím vstanu

vypiji černou kávu

slupnu dva loupáky

Vezmu francouzské hole

důstojně odcházím

na autobusovou zastávku

trochu spěchám

abych nepřišel

pozdě na vrátnici

Chtěl bych

Chtěl bych se schoulit

jak malé dítě

v matčině klíně

Chtěl bych si broukat

s prsty si hrát

V postýlce nad hlavou

by se točil kolotoč

který by hrál melodie zašlých časů

Chtěl bych…

Usedám

Usedám a píši

pár drobných veršů

že celý svět

leží na mé dlani

Když slunce

svítí na mou dlaň

jako by svět

rozkvetl šeříkem

Bez válek

násilí a covidu