- Jste zde:
-
LUK
-
Ročník 2022
- 23/2022 - 3. června 2022
IVO FENCL
11. května 2022 v sedm ráno zemřel v Praze v nedožitých 93 letech (což je věk, jenž zřejmě představuje nějakou magickou hranici) spisovatel Vlastislav Toman, někdejší šéfredaktor časopisu ABC. Pavla Tomanová, jeho paní, mi pak stručně napsala: „Věřila jsem, že se z nemocnice vrátí, rozloučení bude v úzkém kruhu rodiny.“
PETR SAK
Když tvrdíme, že naše kultura má křesťansko-židovské kořeny, přiznáváme, že v těch prvotních kořenech je i otrokářství, patriarchální nadřazenost mužů a podřadné postavení žen. Emancipace žen do jejich současné rovnoprávnosti probíhala po několik generací. Je zásluhou Československé republiky a T. G. Masaryka, že k prvním jejich počinům patřilo ústavní zakotvení rovnoprávnosti žen a společenské a morální prosazování tohoto principu. Prosazování rovnoprávnosti žen ve všech oblastech života společnosti probíhalo postupně, a ne vždy bylo muži přijímáno s porozuměním a souhlasem. Někdy dokonce probíhalo tempem dva kroky dopředu, jeden krok vzad.
Od 9. do 12. června 2022 se bude na Výstavišti Praha-Holešovice konat Mezinárodní knižní veletrh Svět knihy Praha 2022. Toto tradiční setkání vydavatelů, knihkupců, čtenářů i spisovatelů a publicistů je nejvýznamnějším knižním festivalem v ČR. Letos se bude konat již po sedmadvacáté a pořadatelé opět očekávají desetitisíce návštěvníků. Čestným hostem veletrhu je Itálie a pořadatelé slibují bohatý doprovodný program.
VĚRA BERANOVÁ
Je to již 80 let, kdy se rozpoutal jeden z největších terorů v našich dějinách, heydrichiáda. Mezi její oběti patřil také MUDr. Vladislav Vančura (1891 – popraven 1. června 1942), levicově orientovaný literát, který byl především obecně múzický, a to nejen z hlediska svého literárního „řemesla “, ale i ve smyslu výtvarném. U málokterého autora máme přímo vizuální zážitky při četbě jeho textů. Svůj výtvarný zájem viděl spíše v poloze recepce – vnímání, než vlastní tvorby. Již kubismus byl pro něj zjevením, s odstupem doby si vysvětluje svou příchylnost právě k tomuto způsobu vyjádření, které jako by podmiňovalo jeho excelentní smysl pro filmový střih, který právě v počátcích filmového umění byl jedním z nejvýznamnějších estetických prostředků. Výtvarné umění zajímalo Vančuru i prostřednictvím konkrétních osobností. Psal například o Josefu Mánesovi, Antonínu Slavíčkovi, ale také o Josefu Šímovi a jiných. Ve 20. letech publikoval úvahy o výtvarném umění především v časopise Musaion.
JIŘÍ HOMOLA
Redakce Nové republiky vyhlásila v prosinci 2021 literární soutěž pro své čtenáře o nejlepší povídky na téma Vánoce, které nesměly být. Zúčastnilo se deset autorů. Odborná porota ve složení Lenka Procházková, Karel Sýs, Jan Schneider a Vladimír Skalský vyhodnotila čtyři nejlepší texty.
1. místo získala Taťána Králová za povídku Pomeranč, 2. místo získal Jiří Homola za povídku Vánoce, které neměly být, aneb z deníku Heinricha Schmolla, 3. místo obsadili Tomáš Prchal s povídkou 2100 a Ivan Votava s povídkou Vánoce, které nesměly být.
Oceněné povídky postupně uveřejňujeme.
ADAM M. PEKAŘ
Co se skutečně stalo, jak se Češi a Moravané zbavili svých spoluvlastnických podílů na půdě, nemovitostech, peněžních fondech, na celém státním průmyslu a dalším majetku, vyměnili kompletně své vědomí a kráčí triumfálně do světlé budoucnosti k dalším vítězstvím?
EVA FRANTINOVÁ
Každý na něčem vyrostl. Na parapetu. Na zahradě. Na kostkách linolea. Na své ulici. Na babiččiných kolenou. Také na knihách.
FRANTIŠEK DOSTÁL
Člověk je tvor nevyzpytatelný. Po mnoho let na něco vůbec nereaguje a později obtížně zase získává informace. To, když po nich opravdu touží a nějak se člověku najednou nedaří. Tvrzení není zajisté příliš přesné, neboť informací přicházejících ze všech stran je na vývoz. Jenže bude jim každý rozumět? A chce jim vůbec někdo porozumět a touží po rozšíření svých znalostí? Třeba i na poli fotografie? Fotografie je přece řeč a slova patří k člověku. Pak už stačí jen se domluvit…