IVANA BLAHUTOVÁ
Věra Beranová, česká estetička, historička umění a vysokoškolská pedagožka, je čtenářům LUKu dobře známá jako autorka řady statí, v posledních letech zejména cyklu Osobnosti 60. let, na které by se nemělo zapomenout. První část tohoto cyklu o význačných umělcích a dalších osobnostech našeho kulturního života byla publikována v LUKu 13. ledna 2021; zatím poslední, osmá část 4. května letošního roku.
Shodou okolností vzápětí přišla smutná zpráva, že autorka statí již není mezi námi, odešla 4. května ve věku 76 let.
Věra Beranová se narodila v Olomouci 2. dubna 1947 v umělecké rodině, jejím otcem byl malíř a pedagog olomoucké univerzity Aljo Beran (1907–1990). Věra Beranová vystudovala na Univerzitě Palackého v Olomouci filozofii, historii a estetiku (absolvovala v roce 1970), titul docentky umění a estetiky získala na Komenského univerzitě v Bratislavě (1984). Kromě Bratislavy přednášela také na Karlově univerzitě v Praze a na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Byla provdána za významného českého historika a polistopadového komunistického politika profesora Václava Čadu (1942–1993).
Vedle hojné publikační činnosti v odborném tisku vydala Věra Beranová dvanáct knih ze svého oboru, například Estetika socialistického způsobu života (1986); První kroky k umění: úvod do studia umění (1996); Horizonty estetiky (1998); dvoudílné Kapitoly z dějin českého estetického myšlení (2000 a 2003); Když nejde jenom o krásu: dějiny českého estetického myšlení (2014; publikace obdržela Cenu UČS); Průvodce po světě současné estetiky (2017) a další. Svému otci věnovala monografii Aljo Beran: příběh jednoho naplno prožitého lidského a uměleckého života (2000).
Ti, kteří Věru Beranovou osobně znali, si ji uchovají v paměti jako energickou, cílevědomou, zásadovou ženu. Bude citelně scházet Unii českých spisovatelů i časopisu LUK. Její dílo zůstává součástí české levicové kultury. Čest její památce.