Anketa týdeníku Unie českých spisovatelů LUK:

Které tři kulturní počiny v roce 2014 považujete za nejvýznamnější?

Nedávné otevření plzeňského divadla. Sice to stálo moc peněz, ale to snad hned jen tak někdo za dvacet let nezbourá.

Za obdivuhodný kulturní počinv roce 2014 považuji neprodlené převedení Obrysu-Kmene do LUKu (Literatura-Umění-Kultura). Zůstal tak zachován, byť pod jiným názvem, ale názvem se starou tradicí, jediný opravdu levicový týdeník v České republice.

Ať jsem hledal, jak jsem hledal, žádné tři kulturní události roku 2014 jsem nenašel. Mnohem bohatší byl z mého pohledu celý minulý rok 2013. Ke dvěma významným kulturním událostem rozhodně patřil Křesťanův Zdeněk Nejedlý Politik a vědec v osamění (Paseka 2013) a Sýsova Apokalypsa podle Joba (Soukromý tisk, 2013). A abych nezapomněl, kdysi mne podle dneška moji „rigidní profesoři“ učili, že první zásadou pragmatismu je umět se připomenout, anebo že když tě nikdo nepochválí, pochval se třebas i sám. A to i tehdy, když tak neučiní skoro nikdo pod sluncem a když o jiném ani pes neštěkne!

 

Za kulturní událost roku považuji snížení DPH na knihy. Je to jistý průlom v kulturní politice.

Nemohl jsem nezaznamenat knihu Martina Reinera – Román – o Ivanu Blatném, dosud jedinou opravdu zasvěcenou básníkovu „monografii“.

1. Colours of Ostrava. Nejen zajímavá směs World Music, ale i pozoruhodné dokumentární filmy, poezie.

1. Mezinárodní kulatý stůl Julius Fučík, uspořádaný 22. února 2014 Společností J. Fučíka a Výborem národní kultury.

Musím se přiznat, že mě nyní nějaké tři konkrétní kulturní počiny nenapadají. Jako ústečák mohu jen říci, že je pro mne významná skutečnost, že se nepodařilo potentátům našeho města úplně zlikvidovat Činoherní studio v Ústí nad Labem.

JAROSLAVA DVOŘÁKOVÁ

Dne 21. 11. 2014 vysílala ČT24 interview moderátorky Zuzany Tvarůžkové s literárním historikem Univerzity Karlovy Martinem C. Putnou, v němž Putna kategoricky žádá české politiky odvolat Ing. Miloše Zemana z funkce prezidenta České republiky. Putna ostře kritizuje Miloše Zemana za mnoho „přešlapů“, kterých se od počátku vstupu do svého funkčního období dopustil.

MILAN BLAHYNKA

Rád přiznám, že mě recenzentská povinnost i chuť poreferovat o sbírce POSTEL V ROHU ZAHRADY (Sursum, Tišnov 2013) uvedla na chvíli do rozpaků. Vždyť pamětlivějším čtenářům se vybaví, že autorka Lydie Romanská před časem bystře a vlídně posoudila v Literárních novinách knihu Bojím se, že uvidím kožené kabáty na schodech, edici dokumentů ke smrti Konstantina Biebla, připravenou Davidem Vodou a mnou, takže moje radost z její sbírky by mohla zapůsobit jako zdvořilá oplátka za pochvalu, a takový způsob provozování kritického řemesla se mi pranic nezamlouvá.

Spisovatel EMIL HRUŠKA odpovídá na otázky Michala Černíka

FRANTIŠEK UHER

Setkáváme se s brilantně napsanými knihami, které jsou v podstatě o ničem, rozpitvávají zcela nicotné problémy a obracejí malichernosti ze všech stran jako bramboru v ohništi, a často je to ohniště dávno vychladlé. Jejich protagonisté působí až trapně, jako kdyby prožívali naprosto zbytečný, neužitečný, promarněný život.

ZDENĚK HRABICA

Umřel malíř! Hýčkaný minulým režimem! Byl na výsluní. Do vínku dostal od strany a vlády střechu nad hlavou i moderní ateliér. Po převratu se převrátil, hlasitě horoval proti zločinnému bolševikovi. Čpěl proti němu do posledního dechu síru, tlačil na pilu. Bylo mu to zapotřebí?

 

r

Podle vyjádření návštěvníků vánočního recitálu Bohumily Sarnové, konaného 11. 12. 2014 pod názvem „Vysočinské variace“, si už nedokážou období adventu bez tohoto tradičního pořadu vůbec představit.

VÁCLAV ZIEGLER

Dosud svítí slunce nad Troskami

a bouře zahaluje velebný Kozákov.

KAREL SÝS

Zamyšlení nad výstavou Tváře odvážných na Pražském hradě

Co návštěvníka hned uhodí do očí, jsou životopisy a v nich původní povolání rodičů i samotných parašutistů: dělník, pomocný dělník, švec, kolář, tesař, koželuh, lamač kamene, mlynář… Žádný „inteligent“, bankéř, továrník, advokát…

FRANTIŠEK DOSTÁL

Na začátku všeho bylo cestování po Praze. Dostal jsem vskutku silnou ránu do prsou, kterou mi uštědřila dáma středního věku na stanici tramvaje na Tylově náměstí. Vystoupil jsem však nejprve na chodník plný lidí, a protože kulhám, opřel jsem se pravým ramenem o zeď domu a čekal, než chodník trochu prořídne. Proti mně se ale postavila dáma, které jsem jen stačil sdělit, že se chodí vpravo, a už jsem ji měl! Rána do prsou, na nichž zarůstá jizva po otvoru, kterým před dvěma měsíci doktoři vpravili do srdečního svalu novou chlopeň…

 

aneb

Fotbalová čeština

r

STANISLAV ZEMAN

Vysílá signály

Kuňká

Kváká

Skřehotá

PAVOL JANÍK

Na margo dohodnutej revolúcie po 25 rokoch

Politický smoliar (človek majúci často neúspech) Ján Budaj využil možnosť pripomenúť sa pri príležitosti štvrťstoročného jubilea Novembra 1989. Rozhovor, ktorý s ním pripravila ČTK, uverejnil slovenský denník Pravda 11. 11. 2014. V publikovanom názve sa mu pripisuje výrok: „Bolo chybou nevysporiadať sa s komunistami.“ V perexe sa tvrdí: „Protikomunistické hnutie v Československu urobilo chybu, že sa dôraznejšie nevysporiadalo s predstaviteľmi komunistickej strany (KSČ). Myslí si to bývalý disident a organizátor mítingov v čase Nežnej revolúcie Ján Budaj.“

 

JIŘÍ KNOPP

V té době jsem psal pro Československého vojáka, Obranu lidu a v nakladatelství Magnet mi vyšly novely Nad letištěm stín a Akce Kavalír.

 

MILAN DUBSKÝ

Píšeme si

Politici, poslanci i blogeři,

většina vám už dost dlouho nevěří.

Nutno přijít s politikou jinou,

jinak zůstane vše navždy pod hladinou.

 

JAN HLÁSEK

Relativista

Dějiny nutno řádně provětrat

Dozadu vpřed! Kupředu vzad!

chý

Přeji rok se šťastným losem,

žít v míru, lásce, ve zdravé kondici

a nemít před svým nosem

sklad s nevybuchlou municí!

JIŘÍ STANO

Chtivost a špinavost něčí,

vydává buřičsky za urážku

slova lidové, jadrné řeči.