JIŘÍ JÍROVEC

Dokončení z minulého čísla

JAROMÍR ŠLOSAR

Písničkářských dvojic v historii našeho folku známe několik. Třeba poslední čtvrtinu 60. let minulého století si nedovedu představit bez formace Paleček – Janík. Společně s Krylem pro mne byli synonymem doby. Byli jiní, svým mírným rebelantstvím vybočovali ze středního proudu a reagovali na to, co se ve společnosti odehrávalo. Zjitřená duše mladého gymnazisty právě tohle chtěla slyšet.

MILAN BLAHYNKA

Překvapivě brzy po Lázeňském dobrodružství přichází Roman Ráž s novým a objemným románem LÁZEŇSKÉ NADĚJE (opět Akropolis, Praha 2015, 432 s.), který už svým názvem naznačuje, že je to pokračování ve šťastně rozehraném příběhu z fiktivních jihomoravských Slaňan.

VĚRA BERANOVÁ

Galerie Moderna, na pražském nábřeží naproti Žofína, sází ve své výstavní činnosti na prověřenou klasiku. V současnosti je to opět prezentace jedné ze stěžejních osobností českého výtvarného světa, Adolfa Borna. Jeho tvorbu bez nadsázky zná ta nejširší veřejnost, právě díky nespočetnému množství ilustrací knih nejrůznějšího zaměření od dětských, jako příklad bychom mohli uvést Macha a Šebestovovou, až po knížky naučné, kdy právě jeho ilustrace dodávají textu na přitažlivosti.

VLADIMÍR KOLÁR

Hru PANKRÁC ‘45, kterou uvádí Studio Švandova divadla, od počátku realizace provází autorský spor. Její autorkou a režisérkou je dramaturgyně smíchovské scény Martina Kinská, motivicky podobnou hru Vosí hnízdo napsala už před několika lety herečka Isabela Soukupová-Siegelová pro Divadlo Bez zábradlí Karla Heřmánka, ta však zatím čeká na nastudování. Právníci, kteří spor řeší, hovoří o dvou hrách, nejnápadněji problematickým pojítkem obou projektů však je, že obě autorky vsadily na fikci a umístily v roce 1945 do jedné pankrácké cely prvorepublikové a protektorátní herecké hvězdy Adinu Mandlovou a Lídu Baarovou, které se ve skutečnosti tehdy spolu setkaly jen při konfrontaci před vyšetřovateli.

Rozhovor s básníkem a prozaikem Jaroslavem Čejkou

FRANTIŠEK DOSTÁL

Záludné otázka, že? Stručná reakce z mé strany nefuturuloga by zněla, že odpověď neznám, nicméně dovolím si leccos poznamenat, protože se nad situací zamyslela už i Fakulta žurnalistiky UK a její rozbor postrádá optimismus. Obrazoví redaktoři totiž navíc vymizeli, a tak dokumentární snímek často pořídí i píšící novinář. K dispozici má všelijaké novodobé technologie ukryté v roztodivných krabičkách. Poměrně často se na titulních stranách denního tisku objeví ve zvětšeném formátu jen popisný záznam včerejší události.

EVA FRANTINOVÁ

Kdo není dnes v televizi, nežije. Kdo nechodí potetovaný ve tváři, nežije. Musí být potetovaný po celém těle, i na ušních lalůčcích, i na malíčcích u nohou.

ZDENĚK HRABICA

V roce 1952–1954 jsem byl žákem Odborného učiliště státních pracovních záloh číslo 13 ČKD Stalingrad v Praze 9-Vysočanech na Harfě. V těch letech mimořádné péče společnosti o výuku a studium dělnické mládeže mezi nás přicházeli a pomáhali nám nejlepší českoslovenští sportovci a umělci. Vedoucím pěveckého souboru a dirigentem byl vynikající Vadim Petrov.

FRANTIŠEK UHER

- Okrádat staré lidi a děti je hanebné a trestuhodné. Vláda může.

Básník Dušan Spáčil, člen Unie českých spisovatelů, z. s., oslavil 7. února šedesátiny. Srdečně blahopřejeme!