PETR ŽANTOVSKÝ

Čím dál častěji se diskutuje o roli médií v dnešní informační válce, vymezené velice zhruba řečeno na jedné straně zájmy Ruska a na druhé zájmy Ameriky. Média jsou jen zdánlivě aktérem této války, ve skutečnosti jsou jen půdorysem, její platformou, územím, kde se odehrává. Platí ale, že bez nich by žádná informační válka, aspoň ne v této podobě, být prostě nemohla. Maximálně by se odehrávala mezi jednotlivými zpravodajskými službami, ale mimo dosah očí veřejnosti. To pak ale není žádná pořádná informační válka, to je docela regulérní zpravodajská či špionská hra, a to je jiná, a mohu říci, že mnohem serióznější a profesionálněji dělaná disciplína.

MARIE VESELÁ

Perla

Říká se,

že ta bílá slza

smutek nosí,

nevěřím,

PETR ŽANTOVSKÝ

Slovník cizích slov uvádí ke slovu cenzura především tento význam: „Úřední zkoumání obsahu všeho, co je určeno k zveřejnění (především tiskem), a to se zřetelem na zájmy státní, politické a mravnostní“ (1). Pro naše účely vynechejme cenzuru zřetele mravnostního. Ne snad, že by byla nezajímavá a bylo by jí v dějinách málo, avšak poněkud by nás odváděla od podstaty této úvahy. Setrváme tedy výlučně u cenzury rozmanitých obsahů, kulturních či mediálních, s cílem restrikce nežádoucích projevů politického charakteru.

PETER ŠTRELINGER

Geniálny Albert Einstein vyslovil krutú prognózu: „Obávam sa dňa, keď vývoj technológie predbehne vzájomné ľudské vzťahy. To potom svet bude mať generáciu idiotov!“ Žiaľ, asi mal pravdu, tá doba je tu. S ľuďmi sa jednoducho nedá nadviazať spojenie. Kdekoľvek na ulici, v mestskej doprave, v reštaurácii, ale aj na verejných kultúrnych a či spoločenských podujatiach stretávate ľudí, ktorí vás jednoducho nevnímajú. Majú na ušiach slúchadlá, v ruke mobil, či tablet, do ktorého čosi vyťukávajú, alebo s kýmsi v tom zvláštnom, virtuálnom svete, do ktorého sú zahĺbení – komunikujú… Ak ich náhodou oslovíte, vidíte im na tvárach absolútnu neúčasť, alebo zdesenie, že ste si ich dovolili vyrušiť. Mladí ľudia svoje mobily nepustia z rúk! Sú s nimi jednoducho zrastení! Už nepotrebujú ani fotoaparáty, vymieňajú si navzájom na diaľku – „selfie“; predtým, bolo potrebné na urobenie takejto fotky mať dlhé ruky, dnes už ani to nie, výrobcovia ponúkajú predĺžené násadce, umelé ruky, vďaka ktorým sa môžu fotiť celé spoločenstvá, napríklad školské triedy. Tieto obludné vynálezy dočiahnu všade, aj pod sukne učiteliek, ktoré sa márne snažia vysvetliť študentom, kto to vlastne bol ten „bláznivý“ Einstein, čo vymyslel teóriu relativity! A opäť sme na začiatku…

VĚRA BERANOVÁ

Otec českých dějin

14. 6. 1798 – 26. 5. 1876

O tom, že František Palacký patří na české nebe, nás nemusí přesvědčovat jen Jára Cimrman. Avšak výjimečnost osobnosti by se neměla měřit jen jejich nedotknutelností. Osobnost tehdy žije, když její vliv přesahuje rozměr její existence. Nemusí to být jen v kladném slova smyslu, někdy je mnohem víc, když nás její myšlenky a činy provokují a nutí k novému, jinému myšlení. Tedy nás inspirují. K takovým osobnostem patří i František Palacký, a to hned na dvou frontách. Frontě historické a na té druhé, která je veřejnosti méně známá, a to je fronta estetická.

IVO FENCL

Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí, říkal Havel. Je to omyl, ale herec Peter Falk (+26. 6. 2011) přesto ve svém ošuntělém baloňáku opakovaně předvádí, že to platí.

JOSEF ONDROUCH

Paní herečka, která jím oslavila spolu s námi diváky a obdivovateli své životní jubileum. Jiřina Bohdalová se scenáristou a režisérem Zdeňkem Zelenkou přestavují jména, skýtající záruku kvality. Ale ne Novinkám. Novinky zřejmě nepřekously, že Jiřinka fandila Zemanovi a nebála se dát mu nahlas svůj hlas. Zazněl jasně ještě před jeho zvolením prezidentem bez ohledu na nevybíravou kritiku těch, kteří se snaží vydávat i za hlas toho, co má být, i když často není v Česku kulturou.

JAN KRISTEK

Nejde ani tak o to, že výraz konspirační teorie se dnes všeobecně používá ani ne jako synonymum, ale jako náhrada dřívějšího výrazu pravda. – Když nahlédneme do připravovaných vydání slovníků, najdeme u hesla konspirační teorie významy jako: skutečnost potvrzená z více zdrojů či více svědky, matematický důkaz, jasné jak facka, to, co popírají jen oficiální média.

DUŠAN SPÁČIL

Některé knížky v dobrém slova smyslu vyděsí. Třeba básnická sbírka Evy Frantinové Časovaná růže. Dvousetstránkovou knížku tvoří jen tři básnické skladby. První z nich, titulní, má 160 stran! Je to elegické pásmo psané volným veršem. Bez jediného mezititulku či jiného členění. Bez jasně definované dějové linky. „Který čtenář si na něco takového troufne v době, v níž kulturním vzorem jsou písničkové texty a klipy či příběhy Harrho Pottera? Nejspíš jich moc nebude,“ pomyslíte si v prvním okamžiku.

FRANTIŠEK UHER

Když humpolecký básník Zdeněk Škrabánek (ročník 1985) vydal v roce 2014 v nakladatelství Barbora sbírku Domácí šťáva, jevil se jako básník slibných perspektiv, prostý začátečnických neduhů. Chůze po poetických lánech bývá dlouhodobá a komplikovaná, klikatá a klopýtavá. Zdeněk Škrabánek ji zdolává zdařile a slibné předpoklady naplňuje. Svědčí o tom další útlá sbírka, téměř symbolicky nazvaná SILUETY Z MÉHO KRAJE. (Jako vydavatel je označena Nová tiskárna Pelhřimov, 2015, 66 str.)

Znamená rozpad SSSR a porážka evropského socialismu „konec dějin“?

Někteří upozorňují, že rozpad SSSR a společenství institucionalizovaných evropských socialistických státu posílil Spojené státy a vůbec kapitalismus natolik, že americký učenec Francis Fukujama mohl označit liberální kapitalismus za poslední alternativu vývoje a nazval ji „koncem dějin“ ve smyslu definitivního vítězství kapitalistického společenského systému (vydal o tom stejnojmennou knihu Konec dějin).

FRANTIŠEK DOSTÁL

Navíc vše nasvědčuje tomu, že zřejmě ještě dál bude. To v okamžiku, kdy v jakémsi muzeu v Severní Americe, anebo v pralese v Jižní Americe, dojde v rozpadlé chýši k objevu telefonního přístroje, který si náš geniální vynálezce Jára Cimrman už nestihl patentovat. Nicméně jeho prvenství zřejmě nebude možné popřít. Tady všude byl, tady všude seděl, říkalo se o něm, a tak by nebylo divu, kdyby v chýši jen odpočíval a sledoval škvírou do půl těla nezahalené domorodky.