Unie českých spisovatelů, z. s., pořádá pro své členy i pro zájemce
KONFERENCI
v sobotu 27. května 2017 od 10.30 do 13 hodin v Praze 1, Politických vězňů 9, 1. patro, místnost č. 76.
Téma: Vlastenectví? Evropanství?
Srdečně zve předsednictvo UČS.
IVO HAVLÍK
Některá místa mají osudové návaznosti a vztahy. Za zakladatele vědecké slavistiky je považován Josef Dobrovský, který od roku 1763 studoval na gymnáziu v Německém Brodě.
Na stejném gymnáziu v (Havlíčkově Brodě) v roce 1957 maturoval Jiří Vacek.
PAVOL JANÍK
Úprimne povedané – k 16. pokračovaniu série populárnych románov Daniela Silvu o izraelskom agentovi a geniálnom reštaurátorovi Gabrielovi Allonovi som pristupoval s pocitom, že kupovať, čítať a recenzovať ďalšiu autorovu knihu je už číry zlozvyk, ktorý hraničí s čitateľským masochizmom. Ukázalo sa však, že aj nekonečné naťahovanie komerčne úspešných príbehov môže príjemne prekvapiť napriek viacerým pretrvávajúcim nedostatkom.
IVAN DOROVSKÝ
K těm, kteří spojili svůj profesní život s jediným místem, patří také rusista, literární historik a knihovník PhDr. Jiří Vacek (nar. 1939), který vydal své vzpomínky v knize SLOVANSKÁ KNIHOVNA MŮJ OSUD (Praha, 2016, 161 stran + bohatá obrazová příloha). Kniha obsahuje jeho vzpomínky hlavně z let 1964, kdy nastoupil do knihovny, až do roku 1992 (od roku 1978 tam působil jako ředitel).
EVA FRANTINOVÁ
Nakladatelství JOTA Brno vydalo knihu Otto Weisse I VIDĚL BŮH? ŽE JE TO ŠPATNÉ (105 str., obrazová příloha). Kniha nese podtitul Terezínská novela a ilustrovala ji Helga Hošková-Weissová.
Poznámky k hudební výchově
STANISLAVA KUČEROVÁ
Pro každý národ je neblahé, jestliže v něm jeho sebeuvědomění ochabuje nebo upadá. Dochází k tomu dnes i u nás. Václav Černý ve svých Pamětech poznamenal, že náš mladý vzdělanec má slabou představu národní kultury v procesu jejího vznikání. Jeho češství následkem toho chybí minulostní rozměr. A protože toto češství přestalo být dějinným sebevědomím, není namnoze ani kulturním a mravním kritériem.
ZDENĚK HRABICA
Zcela zavržen byl po roce 1990 nápoj zvaný „turek“, spařená mletá káva bez příměsí a náhražek byla prohlášená za škodlivou.
LUBOMÍR MAN
Je jarní večer. Pro nás vzácný den, protože jsme po dlouhé době všichni pohromadě. Já s manželkou a oběma dětmi – synem a dcerou. Už jsme slavnostně povečeřeli a poohlížíme se po něčem, co by drahocenné okamžiky znovu nalezené rodinné pospolitosti dál umocnily.
JAN JELÍNEK
Josef a Marie s úsměvem Mony Lisy
Moje babička z matčiny strany Marie Pěkná byla pěkná ženská až do pozdního stáří 88 let. Tolik jí slušely vlasy sepjaté kostěnou sponou do culíku, oči modré jako pomněnky a na rtech záhadný úsměv Mony Lisy. Když mě v dětství hladívala po tváři a vískala prsty v neposedné čupřině vlasů, podobné vrabčímu hnízdu, býval jsem v sedmém nebi. Plaše jsem ucukával před návalem její něhy a dlaněmi, ostrými jako struhadlo, které jí zdrsněly, ale zároveň také zmoudřely tvrdou prací na poli i v domácnosti při starostlivé péči o rodinu. Míval jsem pocit, že moje líce drhne struhadlo, kterým mně a sestřičce Jarmilce strouhávala na talíř mrkev s jablky a křenem a přitom říkávala: „Jezte, děti! Po týhle baště budete zdravé jako řípa.“
ALOIS REICH
Hlavní argument
Co zase volby rozhodne?
Odhadni zkusmo, pane.
Myšlenky, nebo ideje?
Koblihy cukrované!