IVO FENCL

Zvláště děti berou všechno doslova, a když řeknete černý román, představí si černošský.

MIROSLAV VEJLUPEK-ČERCHOVSKÝ

Knižní kulturu nově vzniklého státního útvaru vprostřed starého kontinentu, Československé republiky totiž, obohatil hned na samém počátku počin, jehož kulturní a historická hodnota roste spolu s desetiletími, a což teprve po celém jednom století, které právě v tomto roce nasčítal jednou vleklý, příště dynamicky vpřed se hrnoucí čas.

JAROSLAV ČEJKA

Možná bych měl napsat propagandistické klíny, ale ono je to jedno, protože spousta lidí už ví, že většina médií slouží režimní propagandě. A jaká že to je? No přece propaganda tržního hospodářství. Jinak řečeno kapitalismu. Nebo snad někdo zná vlivná veřejnoprávní či soukromá mainstreamová média, která propagují socialismus? Ne komunismus – na to, prosím, pozor! – ale socialismus, jehož stoupencem byl kdysi i T. G. Masaryk. Já taková média, tedy kromě těch menšinových, neznám.

EVA FRANTINOVÁ

Amos Oz je izraelským autorem mnoha knih povídek, románů, esejistických prací. Je nositelem Izraelské ceny za literaturu (1998) a také Ceny Franze Kafky. Spoluautorka, jeho dcera Fania Oz-Salzbergerová, je historička, přednáší na právnické fakultě Haifské univerzity. Oba společně napsali knihu esejů ŽIDÉ A SLOVA, kterou v překladu Lenky Bukovské a Mariany Fischer vydalo pražské nakladatelství Paseka (229 str.).

MILAN BLAHYNKA

Rok po sbírce Nu a co, kterou jsem nedávno uvítal ve stati Překvapení na překvapení, vyšly Václavu Honsovi další dvě objemné sbírky LEDA ŽE a TAK JO (obě opět v nakl. Radix, Praha 2016; první z nich ilustrována působivými invenčními perokresbami Jaroslava Valečky). V obou čteme, že spolu s Nu co tvoří trilogii. Ve zmíněném článku jsem konstatoval, že s nelidskou dobou se Hons dokázal „popasovat“ bez vulgarismů. V Leda že přitvrdil. Sbírku otvírá verši Má závěť: „Establimentní zmrdi / i z hloubky krematoria / na vás / zvysoka prdím.“ Pod názvem Nový režim „nemá / na to patent“, jen ví, „že je to hovno platné.“ V Míře „huba na špacíru / ocas příběhu / hledá díru“ a Zleva doprava končí „nevím co kurátor / je to kura tvor / kurva tór.“

ZDENĚK HRABICA

Život píše neuvěřitelné příběhy, přestože jsou zcela pravdivé. V roce 1978 jsem se jako novinář a zahraniční zpravodaj zúčastnil XI. světového festivalu mládeže a studentstva na Kubě. Nebyl jsem sám, bylo nás více, byl tu i novinář encyklopedista Karel Zeman. Lákadlem se pro mne stal polský kosmonaut Miroslaw Hermaszewski.

PAVOL JANÍK

Naši drahí Rakúšania, ktorí nás pokladajú za lacných Slovákov, majú v máji 4 štátne sviatky – Tag der Arbeit (Deň práce) Christi Himmelfahrt (Nanebovstúpenie Krista), Pfingstmontag (Turíčny pondelok), Fronleichnam (Sviatok Božieho tela). Pochopiteľne – neoslavujú koniec II. svetovej vojny, ktorú prehrali spolu s Nemeckom, ktorého boli vtedy súčasťou, preto boli až do roku 1955 aj rovnako rozdelení na 4 okupačné zóny, vrátane rozdelenia Viedne na 4 sektory. Potom nasledovalo obdobie rakúskej neutrality a prosperity.

re

Naši malí čtenáři dostali do rukou avantgardní dílo. Napsala ho, či spíš vytlačila na svět Tereza Kodlová pod názvem Makak kaká. Stojí za prolistování. Ale je to četba pro silné nátury.

BLANKA BAJČÍKOVÁ

Píšeme si

V poslední době sice už autostop vyšel poněkud z módy, ale nepřestala jsem tento způsob dopravy, zejména mezi Prahou a Humpolcem, často využívat. Protože stopuji nejčastěji na dálnici, nemají mě policajti rádi a v Mirošovicích už jsem dokonce „profláknutá“. Ani se nezmiňuji, kolik pokut mi uložili, ovšem kdybych to měla propočítat, pořád se ještě cestování stopem vyplatí.

14. června oslavil 80. narozeniny člen Unie českých spisovatelů básník Václav Hons. Srdečně blahopřejeme!

VÁCLAV HONS

Osmdesátka

nevěděl jsem

že život bude

tak krátký

STANISLAV ZEMAN

Příští rok tomu bude již pětadevadesát let, kdy tehdejší uznávaný muzikolog a pozdější politik Zdeněk Nejedlý založil společnost, jež si předsevzala informovat u nás o novém Rusku. V jeho šlépějích se nyní odhodlaně vypravil jistý Marek Příhoda.