Rozhovor s VÁCLAVEM DUŠKEM

Václav Dušek se narodil roku 1944 v Praze. Probíjel se životem z karlínských ulic do krušnohorského pohraničí. Prošel řadou povolání, vystudoval pražskou FAMU, napsal mj.: Panna nebo Orel, Druhý dech (zfilmováno pod názvem Křehké vztahy) Tuláci, Dny pro kočku, Lovec štěstí, Kukačky, Karlínské blues, Skleněný golem. Nyní mu vyšel román Flákači; i o něm je náš rozhovor.

PAVOL JANÍK

Na uvedenú okrídlenú a vo verejnom priestore často poletujúcu vetu som si nevdojak spomenul, keď som s odstupom niekoľkých rokov opäť siahol po knihe, ktorú v angličtine napísali Paul Dowswell a Fergus Flemming pod pôvodným názvom True Spy Stories (Pravdivé špionážne príbehy) a ktorú s mierne obmeneným českým názvom ŠPIÓNI – PRAVDIVÉ PŘÍBĚHY (preklad David Mraček) dvojjazyčne vydala INFOA v edícii Zrcadlový text – Mírně pokročilí v roku 2006.

KAREL SÝS

Je jistě dobrý nápad vydat průvodce po „památkách“ nacismu v Brně. Brno mělo za války zvláštní postavení. Nebylo sice srdcem protektorátu, ale bilo v něm hodně německých srdcí a ty byly v naprosté většině zbarveny dohněda.

ALEXEJ MIKULÁŠEK

Pod názvem TICHÝ DOPROVOD A JINÉ PRÓZY vychází výbor, v němž se naším průvodcem a tichým společníkem stává Rainer Maria Rilke, resp. jeho subjekt „rozpuštěný“ ve vypravěčích a hlediscích tohoto povídkového cyklu. Text vyšel péčí germanistů Viery Glosíkové a Milana Tvrdíka v pražském nakladatelství Labyrint koncem roku 2013 (339 str. ISBN 978-80-87260-48-7). Předmluvu, ediční poznámku a životopisné kalendárium napsala V. Glosíková, většinu povídek (až na čtyři) zdařile přeložil M. Tvrdík. Zahrnuje padesát povídek a skic (či situačních povahopisných črt) komponovaných do pěti oddílů, přičemž dobrá polovina z těchto raných Rilkových próz vychází v češtině poprvé (např. všech patnáct v prvním oddílu). Koncepcí navazuje na dvě předchozí, rovněž objevné, avšak dvojjazyčné básnické edice, a to Neboť hvězd skákalo nespočet. Denn es sprangen Sterne ungezählt s podtitulemBásně 1922–1926, tedy básně z posledních pěti let autorova života (Praha: Labyrint, 2013) a soubor básnické korespondence R. M. Rilka s mladičkou rakouskou básnířkou Erikou Mittererovou, jenž vyšel pod názvem Přelož prosím vůni růží… Übersetz mir den Rosenduft… (Praha: Nakladatelství Franze Kafky, 2012; obě v překladech M. Kučery). Vydání knihy podpořil Česko-německý fond budoucnosti.

MILAN DUŠEK
Už první knížka Jana Peringera, která vyšla v roce 2010 ve vydavatelství Oftis v Ústí nad Orlicí pod názvem Vynikajících vzorů není nikdy dost, nesporně naznačila, že do české literatury vstupuje osobnost, která má čtenářům co sdělit a ví, jak to učinit. Šlo o soubor krátkých a ve své podstatě neotřelých povídek, převážně s překvapivým rozuzlením. Leckteří čtenáři jistě trnuli očekáváním, kam že je to autor vede, a přestože se ocitli úplně jinde, než původně očekávali, nebyli zklamaní, spíše si v duchu řekli: Proč mě takové řešení situace nenapadlo?

MILAN BLAHYNKA

Název SMYSLNÁ ČESKÁ POEZIE 2 (Alisa, Petřvald, 2013; obálka Vladimíra Antoňů, ilustrace Jindřich Oleš, fotografie Jan Suchý; 344 Kč, 484 stran) budí zvědavost. Je to další antologie rýžující z věru stále zlatonosné řeky české nebo světové poezie? Ani náhodou. Honosně vypravený sborník veršů a prózy 53 autorů jmen, s nimiž jsem se (nebrouzdaje močály Internetu a nedoslechnuv se ještě o čile podnikavé vydavatelské Alise) nesetkal.

EMIL HRUŠKA

Existuje z hlediska historiografie asi nepříliš důležitý, leč v každém případě zajímavý archivní dokument. Je to „Protokol o otevření trezoru v pracovně kamaráda K. H. Franka, Pracovní úřad (Sudetoněmecké strany) Praha, 15. září 1938“.

EMIL HRUŠKA
Rychlá a poměrně snadná porážka Polska ve válce, zahájené 1. září 1939, přivodila euforii nejen Hitlerovi, ale celému Německu; posílené sebevědomí ji nutně provázelo. Ovšem bylo jen a jen na fýrerovi, aby spřádal další vítězné plány. Hitler spěchal. Už 27. září 1939 oznámil svým nejbližším v kruhu nacistů nejvyšších, že ihned po skončení polského tažení napadne německá branná moc nenáviděnou Francii. To však vyvolalo zděšení mezi německou generalitou: napadnout Francii vzápětí po Polsku, při problematickém poměru sil? Hitler ale všechny protiargumenty razantně odmítl a nařídil vypracování plánu útoku.

EVA EISELTOVÁ

Bulvární

Smrt si nás fotografuje.

Dodává své snímky

samosoudci na platformě poslední.