JAROMÍR SEDLÁK

V obrovském díle Ruské kolo podal Solženicyn charakteristiku Lenina, když chtěl shrnout ruské dějiny od roku 1914 do roku 1922. Mělo to být něco jako pokračování epopeje Lva Nikolajeviče Tolstého Vojna a mír. Nakonec v roce 1975 vydal samostatný soubor pod názvem Lenin v Curychu, který poté vyšel v mnoha jiných jazycích. Solženicyn upoutal nejen moji zvýšenou pozornost v roce 1973 během mého pobytu v Ženevě, kde jsem reprezentoval ČSSR v souvislosti s KBSE, kde se od roku 1972 připravoval dokument »Závěrečný akt«, podepsaný v roce 1975. Na této konferenci o bezpečnosti a spolupráci v Evropě jsem měl na starosti, spolu s delegáty z ostatních států, tzv. Třetí koš, jehož jedna z podkapitol pojednávala o umění. V roce 1973 přišli západní účastníci s dokumentem, který nesl název »Dopis představitelům Sovětského svazu«, Solženicynovo dílo, které vyvolalo na Západě, a zvláště na zmíněném jednání Ženevě, bouřlivou debatu.

ALEXEJ MIKULÁŠEK

O sbírce 52 SLOK jsme v Obrysu-Kmenu psali už v květnu roku 2010 (recenzi si čtenář může dohledat na internetu; jmenovala se Bezdomovecká literatura, nebo mystifikace?). Pod stejným názvem, ale už s uvedením jména autora Petra Kukala, samozřejmě s ISBN a s dalšími atributy, které odlišují současný samizdat od „oficiální“ produkce, tuto sbírku nedávno přineslo nakladatelství Periskop v Příbrami za pečlivé redakce Karla Sýse (a s ilustrací Milana Nováka, edice Báseň na sobotu, sv. 25).

ZDENĚK HRABICA

A pak že nevycházejí skvělé knihy z pera českých autorů. Jedna z nich je právě na knižních pultech. Přichází od stolu významného, světa znalého a zkušeného publicisty Josefa Ondroucha, novináře a vzdělance. Tisíckrát by mohl být zván politologem nebo geografickým analytikem. Těmito tituly však ozdobují svá jména jiní – Lukáš Jelínek, Jiří Pehe, Michael Romancov a další, které spojuje tu větší, tu menší nenávist k Rusku. Takovou autor netrpí a nikdy netrpěl, spíše za jiné pykal proti mocným a po moci toužícím. Další chamtiví se dneska hromadí, většinou méně stateční než ti připomenutí, v přiznání barvy, někteří se dokonce sdružují v Klubu autorů literatury faktu nebo kolem konjunkturálního Ústavu pro studium totalitního režimu (Orwellova Farma zvířat) a sami sebe, čas od času, jeden po druhém, vyznamenávají cenami a řády, honosícími se jménem zuřivého reportéra – velikána Egona Ervína Kische. Kde se vzali, tu se vzali, jsou mezi námi a jsou na výsluní.

DALIMIL ZDEKOŠ

Na obrazovce vyrazí do očí titulek NAŠE VELKÁ VÁLKA. Moje Boženka zaprotestuje: „Vypni to, nemůžu se na války dívat!“ A opravdu. Na obrazovce se míhají nepříliš umělé pohyblivé černobílé obrazy s vojáky v rakouských či německých uniformách, padajících pod střelami do rozbitých zákopů plných mrtvých bojovníků – a po nich na rozkazy velících přeskakují ze zákopu vpřed s puškami bez nebo s bodáky jiní muži, aby zaútočili na protivníky kdesi naproti… Píšou se léta 1914–1918. Čí válka? Nikoli naše, ale jejich. Koho?

LUBOMÍR BROŽEK

Ne vlků venku, ovcí v sobě se bojte.

Jacob van Blom

 „-Faktem je- patří dnes k nejoblíbenějším obratům druhořadých politiků a žurnalistů“, napsal ve své stati O pravdě a lži rakouský filozof Konrad Paul Liessmann. Faktem je, že kdykoliv slyším nějaké „zaručené“ zprávy - o Ukrajině, o zmarněných šancích Skotska v případě osamostatnění… a mnohé jiné nebajky, si na tuhle větu vždy znovu vzpomenu.

MILAN BLAHYNKA

Nerad nosím dřevo postřehů do lesa poznání, a tak jsem sice slíbil napsat pár řádek o pětidílné básnické skladbě 52 SLOK (vyd. Zdenka Brožová-Periskop, Hluboš, Praha 2014, edice Báseň na sobotu sv. 25), vydané před pěti lety anonymně a nyní jen s málem a nepatrných změn jako dílo, které napsal Petr Kukal,ale po dvou důkladných kladných recenzích Alexeje Mikuláška (o anonymním vydání psal v Obrysu-Kmeni v květnu 2010 a znovu nyní v LUKu), nemám chuť říkat zhruba totéž svými slovy.

VLADIMÍR KOLÁR

Sudetoněmecká problematika je stěžejním tématem dosavadních knih Emila Hrušky (nar. 1958), a to v oblasti odborné historiografie (např. Sudetoněmecké kapitoly, 2008), literatury faktu (Akce Zeppelin, 1999;Konrad Henlein – život a smrt, 2010), ale i beletrie (třeba povídkový soubor My, hoši ze Sudet, 2005; Muž dvou rakví, 2007). Výsledkem šťastné kombinace všech těchto tvůrčích aktivit je záviděníhodná stylistická úroveň knih, jejich poutavost a čtivost, autorova schopnost předkládat složité téma přístupnými jazykovými prostředky.

JÁN PARADA

Nikto nie je doma prorokom, čo potvrdzuje aj fakt, že pozornosti kultúrnych a diplomatických inštitúcií Slovenskej republiky zväčša uniká, v akej neprehliadnuteľnej miere a najmä v akej nespornej umeleckej kvalite Pavol Janík predstavuje slovenskú literatúru a osobitne poéziu v mnohých krajinách.

MILAN DUBSKÝ

Dobrovolné sjednocování evropských států, odstraňování hranic i dalších bariér a snaha o dlouhodobou stabilizaci a spolupráci je cíl vznešený a stojí za to o něj trvale usilovat. Ovšemže musí být jeho uskutečňování cílevědomě řízeno s rozumem a citem. To bylo, je a zůstává cílem Evropské unie.

JAROSLAV KOJZAR

Kamil byl dobrý žurnalista. Dokázal vyhmátnout z jakéhokoliv problému to nejpodstatnější a při tom ho čtenáři vysvětlit tak lapidárně a zajímavě, že jeho články patřily v novinách k tomu nejčtenějšímu. Proto ho šéfredaktor posílal na ta nejsložitější místa k řešení těch nejzapeklitějších případů. Byl proto v Tripolisu, když svrhávali Káddáfího, v Bagdádu v době hledání Sáddáma a zažil tam několik sebevražedných atentátů, v Kábulu mapoval prezidentské volby a dokonce se dostal mezi tálibánce. Poslali ho i na Majdan, když vyhnali Janukovyče, aby zachytil atmosféru další »barevně nebarevné« revoluce.

Unie českých spisovatelů srdečně zve své členy i příznivce
na slavnostní vyhlášení Cen UČS za rok 2014.
Předání cen se uskuteční v sobotu 1. listopadu 2014 v 10 hodin
v Praze 1, ul. Politických vězňů 9, 3. patro, místnost č. 153.

JAROMÍR ŠIMR

Pomoc v nouzi

Vraťte lidem pohádky

Stolečku, prostři se,

Oslíčku, otřes se,

a zabavené televizory

pořízené na splátky.

JAROSLAV SEIFERT

Lenin

(úryvek)

Otevřte okna!

Bolest oči zavírá

v pozadí rudých tkanin.

eh

V Mariánských Lázních v městské knihovně proběhla 2. října prezentace knihy Svět nad propastí autora Josefa Ondroucha. Svrchovaně aktuální knihu, pojednávající o souvislostech vypuknutí 1. světové války a jejích současných dozvucích, vydalo nakladatelství Orego M. Havlíčka. Akce se setkala s velkým zájmem veřejnosti a autor, člen Unie českých spisovatelů, odpovídal na řadu otázek, vyjadřujících především znepokojení a obavy lidí z probíhajících válečných konfliktů.