VĚRA BERANOVÁ

Významné osobnosti české ilustrační tvorby

Při vzpomínání na sté výročí vzniku našeho státu bychom si také měli vzpomenout na uběhlých sto let naší kultury. Připomeňme si alespoň v hrubých rysech právě tu oblast umění, v které se nám, v porovnání se zahraničím, velmi dařilo. Byla to bezesporu knižní ilustrace.

STANISLAVA KUČEROVÁ

Okupace naší země německou nacistickou armádou (15. března 1939) zastihla mou generaci na prahu dospívání. Ve věku, kdy naléhavě potřebuje a dychtivě přijímá podněty z kulturního světa, aby se s nimi vyrovnala, aby je vstřebala, přetvořila nebo odmítla. Ve věku, kdy se v mladé duši otvírají podmínky pro tvorbu osobnosti a vyhraňuje charakter, intelekt, cit, světový názor. Pro formování nastupující generace bylo tedy velmi důležité, s jakou kulturou se v Protektorátu Čechy a Morava setká.

ALEXEJ MIKULÁŠEK

Pod názvem IGRASZKI (Warszawa-Rzeszów: Sowello, 2017, 78 s. ISBN 978-83-65783-33-2), tedy snad „Hříčky“, vyšla nedávno knížka významného polského básníka, satirika, kabaretiéra, též významného spisovatele pro děti a mládež Andrzeje Grabowského (9. září 1947 ve Vratislavi, debutoval roku 1967), nositele nejkrásnějšího titulu „rytíře smíchu“ (Kawaler Orderu Uśmiechu), na kterého jej pasovali mladí „czytelnicy wdzięczni za jego bajki i opowieści“. S autorem jsem se jako člen delegace Unie českých spisovatelů mohl poprvé seznámit na konferenci pořádané Svazem vietnamských spisovatelů v Hanoji roku 2015. Grabowski je však znám i jako organizátor mezinárodního setkání spisovatelů Haličský literární podzim (s více než třicetiletou tradicí) a vydavatel a redaktor revue Iskra.

MILAN DUŠEK

Petr Středa, učitel na základní škole v Pardubicích – Polabiny, která nese jméno nadporučíka Vladimíra Eliáše, napsal publikaci ELIÁŠOVI, TŘI TVÁŘE JEDNÉ RODINY. Vyšla při příležitosti 45. výročí zahájení výuky na této škole ve vydavatelství Oftis v Ústí nad Orlicí (150 str., 2017).

MILAN BLAHYNKA

V klubu ARS první poloviny sedmdesátých let, v té olomoucké líhni talentů literárních, výtvarných, divadelních a hudebních, patřil Vladimír Puhač spolu s Janem Sulovským k básníkům z nejslibnějších. Sulovský úspěšně debutoval už roku 1972 v mladofrontovním sborníku Zelené světlušky, Puhač se mi – a vlastně nejen mně – jako básník ztratil z očí.

JIŘÍ KNOPP

Na Žofíně se samozřejmě také tancuje, ale rozhodně ne jako v té pražské odrhovačce, ve které facka přiletí a frajer odletí. Žofín, to není žádná zakouřená knajpa, ale „hochnóbl“ podnik prvotřídní jakosti, kde se odehrávají koncerty věhlasných umělců, reprezentační plesy, výstavy a přehlídky mezinárodní úrovně.

ZDENĚK HRABICA

Roky života, poté, když nás všechny nechal tatínek po svém návratu z nacistického německého vězení vyškrtnout z katolické církve, mám pořád skvělé vztahy s věřícími i s mnoha duchovními. Nebylo příjemné, když po mých každoročních přednesech básní u vánočního překrásného betlému v jihlavském kostele U minoritů – den co den četli kněží z kazatelny naše rozhodnutí a upozorňovali na naše neznabožství.

PAVOL JANÍK

Ťažko povedať, čo všetko je na Slovensku možné v rámci zneužívania informačných technológií. Na internete sa dajú nájsť rozličné nezmysly, vrátane tvrdenia, že som autorom antisemitských článkov – samozrejme – bez ich názvov a dátumov zverejnenia, pretože jednoducho vôbec neexistujú. Naopak – dlhoročne úzko spolupracujem s vedúcim redaktorom medzinárodného projektu LITERATURA S HVĚZDOU DAVIDOVOU a slovenským čitateľom som prekladmi i recenziami sprístupnil vynikajúce diela viacerých autorov európskeho i svetového významu, ktorých príbuzní zahynuli v rámci holokaustu (šoa).

LECH PRZECZEK

Kapičky tmy

pomalu stékají na město

Ožily světla reklam

Věžáky

významně pomrkávají

Ulice změnila tvář

MARTA GÄRTNEROVÁ

Miláčku můj nehmotný

neskutečný nejsoucí

nemůžu se tě jen tak zeptat: Jak se máš…

Moje prsty – průzkumníci v klidu zbraní