MARTIN KUČERA

Když se dr. Helena Šmahelová, spisovatelka kdysi populární, která zejména úspěšně renovovala žánr románu pro dívčí mládež, dozvěděla, že jsem vzdáleně spřízněn s Jaromírem Johnem, zajiskřily jí tmavě hnědé oči a zeptala se mě: „A máte Johna jako autora rád?“ Odvětil jsem, že jsme společně s přítelem Karlem Novým byli vášnivě zaujati mistry prozaického stylu, jakými byli Jiří Mahen, Jaromír John, Vladislav Vančura a Karel i Josef Čapkové. A oba shodně nejvíc právě Vančurou a Johnem. „Styl je jim víc než syžet“, říkal Karel Nový, nevím, zda zcela oprávněně. I bavili jsme se s paní Helenou o Johnově díle, které jsem od dětské četby Rajského ostrova měl v upřímné oblibě. Obdobně dílo Vančurovo od Kubuly a Kuby Kubikuly. Ocenil jsem editorské úsilí stárnoucí spisovatelky, s nímž v královéhradeckém Kruhu dlouho zpřístupňovala Johnův knižně dosud nevydaný odkaz. Rozhovor se odehrál asi před osmadvaceti roky v ambulantní diabetologické čekárně starého IKEM, dávno před otevřením nové, zpupně nepřehledné budovy, kdy byl ještě malebně roztroušen v architektonicky mimořádně zdařilém areálu Thomayerovy – tehdy fakultní – nemocnice, původně Masarykových domovech (zemřela tam matka mého strýce Jiřího Taufra). Bylo to v pavilonu B 3.

STANISLAVA KUČEROVÁ

Je tomu již 74 let a není mnoho těch, kteří zažili a pamatují tu závratnou radost, pocity štěstí a vděčnosti, s kterými jsme my, pamětníci, stáli 9. května 1945 na chodnících našich měst a obcí a vítali slavné Rudoarmějce – své osvoboditele. Přijížděli na bojových vozidlech, na obrněných vozech a tancích, na nákladních autech i v koňských povozech, zaprášeni a unaveni po těžkých frontových bojích. Za nimi léta strádání, těžkých obětí a ztrát (jen v boji proti okupantům na našem území padlo na 144 000 sovětských vojáků), ale teď se smáli, byli šťastně udiveni jásotem a ovacemi, kterých se jim dostávalo od zástupů na chodnících, hlasitým provoláváním slávy a zasypáváním náručemi květin. Těch květin bylo tehdy přemnoho, dny byly mimořádně slunečné a teplé, zahrady, parky, aleje, louky – všude se nabízely kvetoucí kytice na uvítanou. Tak jsme prožívali historické chvíle ukončení 2. světové války a vítězství nad fašismem – 9. květen 1945 – „Den osvobození“. Národ se radoval a velcí básníci skládali nezapomenutelné verše:

PAVOL JANÍK

Pozoruhodný edičný projekt autorskej dvojice Stanislav Suja – Oldrich Hajro POZOR! POHOV! VOLNO! s podtitulom Vesele, vážně i poučně od armádních vysloužilců (OREGO, Praha 2018) verejnosti prináša nevšedný čitateľský zážitok v príťažlivej podobe hodnoverných subjektívnych spomienok i objektívnych vojensko-technických informácií. Zaujímavú textovú zložku (česká redakcia Libuše Koukalová, slovenská redakcia Lívia Gábrišová) vhodne dopĺňa bohatá a pestrá kolekcia archívnych fotografií. Do publikácie prispel aj okruh ďalších odborníkov – Ján Haviar, Vladimír Gajdoš, Ján Repa, Vladimír Jandl, Emil Jurkovič, Milan Illnár, Juraj Sidor, Bohuš Agnet, Pavel Dedera, Jiří Brabec, Štefan Kapusník, Jan Vileta, Lívia Gábrišová a autorstvo dvoch častí je kolektívne.

KAREL SÝS

(Z vernisáže výstavy Vojtěcha Kolaříka Pocta recyklovanému papíru v Galerii A & A v Praze)

Kolařík nazval své nové obrazy recyklovanými.

EVA FRANTINOVÁ

Dívám se, jak hrnu rýčem a pak jen rukama hlínu do prázdného, nijak neoznačeného hrobu. Hrnu krásnou, čerstvou hlínu: „jaká je to krásná hlína!“

JAROSLAV KOJZAR

Náš dům, rohák na Pražském náměstí, byl postaven brzy po té Velké válce. Má tři patra, nástavbu v podkroví, ale i okna téměř u chodníku vedoucí do sklepů. Čert ví, proč je tu stavitel navrhl. Snad kvůli světlu. Pro uhlí to nebylo. Ani při nejlepší vůli do nich nelze obrátit putnu, a jak my starší víme ze zkušenosti, s topením plynem nebo s elektřinou se v té době jaksi nepočítalo. Jsou obdélníkové, půl metru na výšku, sedmdesát čísel do délky a padesát centimetrů je od chodníku ke hraně okének.

KAREL SÝS

I touha po životě jednou oněmí

oněmí i mobil

VLADIMÍR STIBOR

Naděje možná není,

ale má tisíce malých sestřiček.

Postávají u pouštní studny.

 

Petr Petříček zemřel 21. dubna