JIŘÍ JÍROVEC

Současná propaganda ještě zmiňuje demokracii coby výdobytek moderní doby, zajišťující účast občanů na řízení chodu světa, v němž žijí. Potíž je v tom, že kdyby existovala, nemuseli bychom být ad nauseum přesvědčování, že v ní žijeme a je dokonce tak cenná, že se za její šíření mohou vést války a obětovat životy.

VĚRA BERANOVÁ

V nakladatelství AMU vychází zajímavá publikace zabývající se performancí, tedy nejen řešící současnou problematikou nejčastěji vázanou na výtvarnou oblast, ale mnohem šířeji pojímaný fenomén, tedy například i s hlediska historického. Pro takto chápanou performanci je obecně typická akce různého charakteru spojená s tělesností. Publikace s mnohoznačným názvem TERÉNY PERFORMANCE s podtitulem (S) jednat performanci knihou, s tím, že je písmeno S v závorce. Právě tato závorka upozorňuje na možnou volbu, orientaci možných odpovědí. Kniha je tedy inspirativní jak tématem, kterým se zabývá, ale také jistě upoutá i netradiční podobou, grafickou úpravou. Jako editorky a také autorky jsou uvedeny Alice Koubová a Eliška Kubartová.

LADISLAVA CHATEAU

OSAMĚNÍ je už pátý román, který vyšel pod pseudonymem Anna Mautnerová, neboť – podobně jako Milan Kundera – by se autorce líbil svět, kde by spisovatelé byli donuceni držet v tajnosti svou totožnost a používat pseudonym. Pro úplnost dodávám, že až ke konci 18. a na začátku 19. století byla stanovena pravidla pro autorská práva, až v této době byl právně upraven vztah mezi autorem a nakladatelem. O vztahu autora a společnosti zajímavě pohovořil filozof Michel Faucault v roce 1969 na konferenci v Collège de France, jeho přednáška Qu’est – ce qu’un auteur? Co to znamená být autorem? vyšla tiskem v Bulletin de la Société française de philosophie, n. 3, juillet-septembre 1969. V době, kdy se začalo požadovat, aby autorovo dílo neslo i jeho jméno, jméno, říká Faucault, je tak označení, gesto, namířený prst, je to svým způsobem daná informace… Fenomén stejně starý jako naše civilizace… Navzdory všemu si však pseudonym v literárním světě stále drží své pevné místo, jedním z největších milovníků pseudonymu byl nepochybně velký francouzský romanopisec a mystifikátor Roman Kacev, přijal jich dokonce několik – Fosco Sinibaldi, Shatan Bogat a další – a jako Gary i jako Ajar, získal proti francouzským zvyklostem dokonce dvakrát Goncourtovu cenu…

KAREL SÝS

Historie je vskutku jako kolovrátek – opakuje se pořád dokola, jen v pozměněných kulisách.

(Za dramatikom Jánom Solovičom)

PAVOL JANÍK

V súvislosti s úmrtím dramatika Jána Soloviča (8. 3. 1934 – 10. 7. 2022) sa vraciam k svojej nadčasovej recenzii , ktorú som pôvodne publikoval v Literárnom týždenníku (dvojčíslo 29 – 30/2003) a následne v knihe literárno-dramatických reflexií Nad vedou (tiež 2003). Pokladám to za vhodné najmä vzhľadom na uverejňovanie nepresných informácií vo viacerých zdrojoch, ktoré napríklad uvádzajú, že bol docentom Vysokej školy múzických umení od roku 1978 do odchodu do dôchodku. V skutočnosti mu akademický titul od udelenia prináleží bez časového ohraničenia a na VŠMU pedagogicky pôsobil v rokoch 1976–1980. Viem to z prvej ruky, pretože viedol náš ročník filmovej a televíznej dramaturgie a scenáristiky.

PETR SAK

Občas čteme, že je někdo trestně stíhán pro porušení povinností při správě cizího majetku. Zákon říká: „Kdo poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek, a tím jinému způsobí škodu nikoli malou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.“ 

VLADIMÍR SEDLÁČEK

Kruh se uzavřel. Česká republika dnem 1. července (2022) opět předsedá Evropské unii.

FRANTIŠEK DOSTÁL

Rozběhl se čas dovolených, a tak si lidé dovolují. Někdy až příliš. Třeba na Plzeňsku u Boleveckých rybníků se poničí různé značky, ale i atrakce, co mají sloužit dětem. On to někdo možná opraví, ale nejdříve se musí sáhnout do kapsy po penězích. Už před mnoha lety, kdy jsem musel v Plzni pobývat ve fabrice, po práci jsem se v létě vypravil ke zmíněnému rybníku, abych vyzkoušel jeho vodu. Byl jsem vždy spokojený, neboť nejsem příliš náročný. To jsem jen sám na sebe…

FRANTIŠEK MAREŠ

Pravda je jako zvon.

I nerozhoupán

chvěje se pnutím vnitřního hlasu.

STANISLAV ZEMAN

Vzpoura lichokopytníků

Nechť jsou našimi kandidáty koně

Navrhl souvěrcům lídr

MARTA FRANCOVÁ

Golgota 21

Z obou stran trati do Vysočan

cení zuby střepů

JAN CHODSKÝ

V české politice hnízdí

arogantní modrý pták,