MILAN BLAHYNKA

Jako tolik jiných odvěkých pravidel vzala (se zvláštní svobodou bez hranic) za své také zásada de mortuis nil nisi bene, o mrtvých jen dobře, zásada zákonodárce antické a později evropské civilizace Solóna, nedodržovaná toliko po smrti nejhorších nelidských stvůr. ČTK oznámila úmrtí Milana Kundery 12/7 v prvním odstavci: „Spisovatel Milan Kundera dokázal oslovit generace čtenářů napříč všemi kontinenty. Zůstává po něm pozoruhodné beletristické, ale i významné esejistické dílo, řekl Petr Fiala. Jeden z nejvýznamnějších českých autorů minulého století zemřel ve věku 94 let.“ A jako pro kontrast ČTK uzavřela odstavec větou: „Francouzský tisk připomíná jeho odpor ke slovu spisovatel a nazval ho posvátnou stvůrou světa literatury.“

JIŘÍ JÍROVEC

Britské listy zveřejnily článek historičky Muriel Blaive rozebírající Milana Kunderu. Je to neobyčejná snůška nesmyslů, negující tehdejší geopolitickou situaci. Zvýrazněný text je převzat z jejího článku.

IVO FENCL

V Ústavu pro českou literaturu říkali Vladimíru Macurovi (1945-1999) Desetibojař. Dělal za deset. Stihl neuvěřitelné. Jiří Trávníček píše: „Lidi zvnějšku měli podezření, že je MACURA společenství? Dumasovská dílna, za níž je tým a rešeršní oddělení.“

PAVOL JANÍK

Ambiciózna publikácia Artúra Soldána ODSÚDENÍ NA ŠPIONÁŽ kladie viac hmlistých otázok, ako poskytuje zreteľných odpovedí. Autor (*1976) vyštudoval právo na Masarykovej univerzite v Brne. Popri svojej profesii sa systematicky venuje problematike tajných služieb a skúma ich vplyv na kľúčové udalosti. Okrem reflexie archívnych prameňov vychádza aj z osobných vyjadrení žijúcich postáv, ktoré poznajú pertraktované témy z vlastnej skúsenosti.

ALEXANDR SCHÖNFELD

Čtu zprávu v mobilu.

BŘETISLAV KOTYZA

E-mail, mail, mejlík, ale také familiárně Emil. Elektronická pošta, kterou jsme zařadili do běžného užívání. Bez přípravy, ze dne na den, a jaksi samozřejmě. Doposud nevím jak „To“ funguje, co je toho příčinou, ale vím, že „To“ je rychlé, prý bez hranic, ale také bez emoce: Ozvalo se pípnutí jiné vymoženosti – mobilního telefonu – (přenosný kapesní zcizitelný útratný neodbytný návykový) a bylo mi smluveným obrázkem oznámeno „doručení zprávy pro uživatelskou adresu“.

ADAM M. PEKAŘ

Nezměrné nadšení a bojovná nálada lidu Čech a Moravy, vyvolané vyhlášením velké mobilizace velitelem Českého vládního vojska generalissimem Řebejkem, přineslo skutečně skvělé výsledky. Za dobu necelých šesti měsíců se tak díky tomuto nadšení již podařilo shromáždit skupinu téměř 50 bojovníků, to jest celého platoonu (dříve čety), zakalených v předchozích, nesmírně tvrdých bojích proti komunismu jak na domácí frontě, tak i ve službě na vzdálených bojištích Afriky či Asie, kde (jak to mnohokrát vyjádřil i bývalý státní president Miloš Zeman) bojovali nejen za Prahu, ale i za šíření demokracie a lidských práv po celém světě! Jejich velitelem byl díky svým největším zkušenostem jmenován samotný český kníže Karl, velký český vlastenec a bojovník za demokracii jakožto vládu lidu a proti dlouhá staletí trvajícímu ruskému útlaku a ohrožování Čechů a Moravanů, který si do štábu celé této nově ustavené úderné skupiny zvláštního nasazení (task force resp. spetznaz gruppe Donbass) a na další velitelské posty vybral na dvě desítky dalších ostřílených bojovníků – vesměs hrdinů Velké listopadové sametové revoluce (VLSR), zejména:

KAREL SÝS

Adolf Hitler prohlásil 22. února 1942: „Vyloučili jsme onu koncepci politické svobody, podle které má každý právo říkat, cokoli mu přijde do hlavy.“

Píšeme si

VÁCLAV PELCMAN

Vážená redakce, protože medailonků je v redakci asi dost, tak si i přesto dovolím připomenout jubileum spoluzakladatele našeho týdeníku, který se narodil 4. srpna 1943, tedy pro český národ ne zrovna v příhodnou dobu. Přesto se měl k světu, o čemž svědčí jeho básnická činnost, která čítá několik desítek titulů. Nejsem jeho životopisec, ale protože mu vděčím za přímluvu k přijetí do Unie českých spisovatelů, a četl jsem několik jeho knížek (některé i vlastním), tak mu přeji vše nejlepší a poděkování za to, co pro uděl pro Unii a týdeník Obrys-Kmen.

MIROSLAV POŘÍZEK

Český básník Karel Sýs

Slova jeho mají vždy ten správný říz

Neobstojí před ním žádný kvíz

MIROSLAV KANTEK

Ptal jsem se onehdá,

ptal se sám sebe:

To, co je nade mnou,

je to snad ještě Nebe?

A je to vůbec moje Nebe?