PETR SAK

Druhá světová válka s genocidou Slovanů a holocaustem Židů patří nejen k nejstrašnějším událostem dvacátého století, ale pravděpodobně celé historie lidstva. Po skončené válce lidstvo hledalo cesty, jak zabránit opakovaní něčeho, tak zrůdného. Vzniklo OSN, konaly se soudy s válečnými zločinci, proběhla denacifikace, bylo kodifikováno mezinárodní právo se zločiny proti míru, a dokonce se stalo v řadě zemí trestné zpochybňovat holocaust. Přes všechna tato opatření nebyl od konce druhé světové války ani jeden bez války, a agresory těchto válek byly ty státy, které po válce všechna tato promírová opatření prosazovala.

MARTIN KUČERA
V poměrech, kdy poválečné české literatuře není věnována téměř žádná (hlavně ne objektivní a všestranná) biografická pozornost, upoutají pozoruhodné výsledky slovenské biografistiky. Po ojedinělé česky psané monografii Zdeňka Vyskočila o Lacovi Novomeském V žaláři a vyhnanství a nedávném zhodnocení výjimečného díla básníka a překladatele z okruhu Slovenské katolické moderny Karola Strmeně z pera Matúše Marcinčina vyšla nerozsáhlá, ale obsahově závažná kniha trnavského literárního vědce Petra Tollaroviče PAVOL GAŠPAROVIČ HLBINA A SLOVENSKÁ KATOLICKÁ MODERNA (Bratislava, PostScriptum 2023, 183 s.).

MILAN BLAHYNKA

Prvních pět slov v názvu recenze je parafráze básníkovy odpovědi na otázku, „jak si žijí levicoví básníci, kteří nepřevlékli navzdory revolucím kabát.“ Tak odpověděl Karel Sýs Monice Hoření v rozhovoru, který patří k nejlepším textům v knize PRAVDA PŘIJDE POZDĚJI (Olympia, Velké Přílepy 2023; obálka Šárka Kočí Rosolová. 439 s.).

TOMÁŠ SYROVÁTKA

Čeština představuje tisíciletou červenou niť, která prochází českými dějinami. Její rozvoj, stagnace a úpadek odpovídá české historii, kdy se národ buď svobodně rozvíjel, nebo byl pod jhem utlačovatelů. Potom se do češtiny dostávala spousta cizích slov. Zásada je, že každý národ má právo tvořit kulturu ve svém jazyce. Podivné je, že nyní v demokracii vznikla menší, ale mediálně vlivná nátlaková skupina, která intenzivně pracuje na zvratu staletých českých tradic, historie i jazyka. Intenzivně se do češtiny začleňují cizí slova, pomocí medií, a to většinou zbytečně, protože tato slova čeština má a česká slova jsou srozumitelnější a obsahují více logiky.

VÁCLAV DUŠEK

V tichosti přihlížíme nespravedlnostem, vládnoucí komici nás poučují z pohledu nevzdělanců. A kdo potřebuje jakési koumáky, schopné vědátory, inspirátory do budoucna – my se o sebe již postaráme, nevyspělý voliči, my lžím říkáme pravda a pravdě nehorázná lež.

PETR ŽANTOVSKÝ

Před několika dny opustila náš svět jedna z nejcennějších osobností, kterou jsem měl tu čest v životě poznat, Prof. PhDr. Stanislava Kučerová, CSc. (1927-2023). Docentka Pedagogické fakulty od 1969, profesorka (obor pedagogika) 1990-1993, 1990-1991 děkanka PdF Masarykovy univerzity v Brně. Vydala řadu učebnic a dalších publikací, například Úvod do pedagogické antropologie a axiologie, Obecné základy estetické výchovy, Obecné základy mravní výchovy, Studijní texty k sociální filosofii, Česká a slovenská otázka v soudobém světě: naše zájmy a základy naší hodnotové orientace v EU, Bilance a výhledy středu Evropy na prahu 21. století: úvahy, svědectví a fakta k 10. výročí československého listopadu, 1989-1999 a k 150. výročí narození T. G. Masaryka, 1850-2000. A především útlý, ale hutný spisek Člověk – hodnoty – výchova.

MARIE VESELÁ

Jen těžko se sbírají slova díků za její velké dílo. Celá desetiletí psala články, které zůstanou živoucím vyznáním její velké lásky a víry k rodné zemi. Lásky k vlasti a víry v její lepší budoucnost. Moje bary – červená a bílá, dědictví mé poctivost a síla, napsal kdysi K. H. Borovský.

PAVOL JANÍK

Známy ruský politológ Valerij V. Pjakin opakovane publikoval predpoklad, že východné krídlo NATO vstúpi do otvoreného ozbrojeného konfliktu s Ruskou federáciou na území Ukrajiny, lebo Kyjev – napriek masívnej pomoci Západu – už vyčerpal svoje technické možnosti a ľudské zdroje. Malo by ísť predovšetkým o Poľsko, Slovensko a Rumunsko, ale Washington vynakladá veľké úsilie zmeniť doterajšiu politiku Budapešti, aby Maďarsko tiež participovalo na vojne s vidinou možných územných ziskov.

VLADIMÍR STIBOR

Co nás drží nad vodou

Co nás drží nad vodou?

Slova proroků,

stvoly papyru nasáklé egyptskou pouští