FRANTIŠEK MAREŠ

Pojem studená válka se používá pro označení vleklého konfliktu mezi SSSR a západním světem, který, i když nepřerostl do horké války, rozpoutal pozoruhodnou vojenskou, politickou a ideologickou rivalitu.

VÁCLAV PELCMAN

K četbě knih věnovaných fenoménu ČSLA přistupuji vždy s obavou. Protože jsem si také odsloužil 26 měsíců a vím své, rozčilují mě autoři typu švandrlíků. Jsem proto rád, že někteří autoři svou tvorbu mají k dané problematice uměřenou. Tak učinil například Václav Jelínek (1920): Šest centimetrů do civilu (Naše vojsko, 1968, vydání 1., 10 000 výtisků. Z jeho postřehů jsem si vybral k problematice kázně: „Maryška (hrdina) kdesi četl, že míra svobody se musí platit i určitou mírou nesvobody.“ To platí vždy a všeobecně. To by si měli uvědomit všichni ti, kteří svým omíláním a souzením „totality“ zapomínají, že ta je i dnes. Jiná moudrost: „Vojnu nedělají důstojníci. Teda vojnu jo, ale ne buzeraci. Tu dělaj právě ty svině (tzv. mazáci). Většinou má takovej mizera z civilu komplex méněcennosti, a jak dostane trochu moc, snaží se udělat z tebe boží hovádko.“ Podle mne to platí i o těch, co po vykonání ZVS pokládali za nutné vylíčit své poznatky v různých satirách (nic proti tomu), ale nenávistných, omezených a politicky motivovaných. O autorovi této knihy se mi nepodařilo objevit žádné další životopisné údaje, asi není (nebyl) demokrat. Já si ho jako autora zmíněné knihy přesto cením za jedna. Dokázal vyhmátnout to podstatné o životě v československé armádě v době „totality“, na rozdíl od mnoha rádoby intelektuálů, kterým sloužila jako laciný, primitivní objekt k jejímu hanobení a pro získání popularity u nenáročných čtenářů.

VĚRA BERANOVÁ

Ke zlatému fondu, a to nejen kulturnímu, patří bezesporu Národní galerie, v poslední době je její náze, doplněn přidáním místního určení – Praha. Je zajímavé, že s tímto nápadem nepřišlo ani Národní divadlo či Národní muzeum. Možná, že nové vedení, které představuje ředitelka Alicja Knast, chce tímto připoutat větší zahraniční pozornost.

MILAN BLAHYNKA

Jestliže se lidstvo zbláznilo a během století a pár let vyčerpalo ze své planety úžasné energetické zásoby, které se tam ukládaly po miliony let, jestliže propadlo obrovskému svodu dopřát si pocitu panství nad časem, dopřát si opojenosti z desaterého a pak i víc než sterého násobku přirozené maximální rychlosti pohybu svých jedinců, jestliže natolik zpyšnělo, protože se umí pohybovat po zemi mnohem rychleji než gepard, vznáší se nad ní výše a rychleji než i nejpozoruhodnější ptáci, a tak velice se cítí sebejisto, že sice s obavami hledí do budoucna, ale není s to vzdát se v zájmu své budoucnosti rozkoše ze svého dočasného pochybného vítězství nad přírodou a rozumem, nelze zazlívat nikomu, ani těm, co disponují miliardami, ani těm, co bydlí v primitivní chatrči nebo jsou zcela bez domova, že touží a sní. Ti mohovití o letech do vesmíru, ti na dně aspoň po vehiklu, který by je poslouchal a vyvezl z bídy, popovznesl mezi ty šťastnější.

IVO FENCL

Nejsem sportsmen. Nicméně v dětství jsem prokázal talent jako běžec na šedesát i sto metrů, snad i při skocích do výšky. Každopádně mě chválili. Oproti tomu kopená mi nešla. Hrál jsem ji sice rád, ale po svém. A dnes, co se sportu týká, jezdím především na kole.

PAVOL JANÍK

Vo verejnej komunikácii aktuálne zarezonovali úvahy o pôvode názvu hlavného mesta Slovenska, ako aj otázka územia, ktoré je z nášho pohľadu Podkarpatská Rus a hľadiska Kyjeva Zakarpatská Ukrajina. V načrtnutých súvislostiach a v nadväznosti na môj článok Prebúdzanie zo snov o minulosti a budúcnosti, ktorý pôvodne vyšiel v revue DAV DVA 21. 7. 2020, si dovolím niekoľko ďalších faktografických poznámok.

JIŘÍ JÍROVEC

Musí se na to jít chytře. Je třeba najít grošíkonosná slova a ta vkládat do vět vzdáleně připomínající myšlenky. 

JAKUB STEIN

– Jak jsou na tom, pane Kohn, taky nevěděj, optal se pan Roubíček, jako by už stoupali po schodišti slavné kavárny Louvre, kam rád chodil (nikoli sám) sám Einstein – taky si nic nepamatují, jak to bývalo před covidem?

MICHAL ČERNÍK

Zastavení

Neplašte drozda

když si pro svou píseň

slétne na větev

Uhnízdí se ve vás jeho zpěv

BŘETISLAV KOTYZA

Vladimíru Holanovi

Chtěl jsi říct když

- ptala se tě mladá dívka

co je poezie

že ten kdo nemá co by daroval

musí zpívat –