LUDVÍK DIVIŠ

Kdo chce vidět všechno, neuvidí nic,
marně překračuješ všechny rovnoběžky.
Lepší kupka sena nežli hotel Ritz.
Nejvíc vidí ti, co chodí pěšky.
Jiří Žáček, báseň psaná na letenku

Všechno to začalo malým sloupkem od Moniky Hoření na jaře roku 2020 (Jedinečné vítězné jaro). Karanténní opatření první vlny byla tehdy na svém vrcholu, shromáždění omezená na několik málo osob a celá vzpomínka na naše osvoboditele se hrozila rozplynout v bezvýznamnosti. V tomto kontextu Monika navrhla, aby tedy každý (komu na tom záleží) vyrazil na malou procházku k některému z blízkých pomníčků sám za sebe.

ALENA VOLKOVÁ

Připomínáme-li si výročí narození dramatičky a prozaičky Gabriely Preissové, rozené Sekerové, jejíž obě důležitá životopisná data připadají na březen (23. 3. 1862 se narodila v Kutné Hoře a 27. 3. 1946 zemřela v Praze), musíme konstatovat, že navzdory originalitě jejích děl jí slávu přinesla spíše jejich hudební zpracování. Ocitujme třeba několik vět z textu publikovaného Národním divadlem v Brně: „Dalším přenosem byla jedna z nejslavnějších oper Leoše Janáčka Její pastorkyňa, jejíž inscenaci [jsme přenášeli, pozn. A. Volkové] v režii Martina Glasera a hudebním nastudování Marko Ivanoviće 2. října 2019 z Janáčkova divadla. Přenosy obou janáčkovských inscenací zhlédlo přes 35 tisíc diváků po celém světě. Během přenosů a dalších šesti měsíců v záznamu na OperaVision jsme dostali řadu krásných ohlasů nejen z České republiky, ale třeba z USA, Jižní Koreje, Mexika, Japonska a dalších zemí. Záznam inscenace obdržel cenu na festivalu Zlatá Praha 2020 za nejlepší záznam divadelní inscenace (režie Jakub Kořínek).“

MILAN BLAHYNKA

Prostřednictvím redakce se na mne obrátil čtenář LUKu p. PhDr. Oldřich Benda s přáním, abych mu a případně i do novin napsal o sestře Karla Havlíčka Borovského Janě, jejíž hrob objevil na starém bechyňském hřbitově. V literatuře o KHB se o ní nikde nedočetl. Není divu, literární historie se zpravidla nezajímá o sourozence ani u nejslavnějších autorů, pokud se neví o jejich významu pro život a dílo tvůrce. Zdá se, že právě to je případ Havlíčkovy sestry.

STANISLAVA KUČEROVÁ

Při zmínce o našem prvním prezidentovi kdosi namítl, že jeho cíle a hodnoty byly neurčité, mlhavé, neměly nic společného s realitou. Ale věděl ten „namítač“, o čem mluví?

FRANTIŠEK DOSTÁL

Možná, že některý obyvatel republiky je dosud plný optimismu, neboť naočkování z něj učinilo osobu negativní naprosto vůči čemukoliv. Třeba i k pozdravení souseda. Slovo vakcína začalo frčet a slovní zásoba tak rovněž povyskočila. Čas běží vždy kupředu a vakcína rovněž podléhá vývoji. Ta po čase už jen stárne, někdy už je přímo v důchodovém věku, a tak pro důchodce je ta nejlepší. Při vážnějším zamyšlení nad společenským klimatem někdo může přijít k zajímavému zjištění. Důchodci prostě překáží a ubírají něco peněz ze státního rozpočtu, do kterého však po dlouhá léta bohatě přispívali. Nakonec i o mnohé, co vidíme okolo sebe, se zasloužili právě oni.

Za Antonínem Kachlíkem

EVA FRANTINOVÁ

Ten večer jsme se nemohli dočkat – batohy připravené u postelí, budíky natažené na nočních stolcích. „Ještě tu vyvětrám,“ prohodila jsem v pokoji Domova českých spisovatelů v tatranském Smokovci směrem k mamince. Tatranský vzduch je nezaměnitelný, zvláštně se chvěje a v každou hodinu jinak. Vyšla jsem na balkon a v hlavě probírala trasu. Tentokrát – (a pro mě poprvé) – Polský hřeben. Přišlo ráno. Vyšli jsme – já, maminka a Antonín Kachlík. Překvapilo mě, že jsme nešli na Hrebienok, odkud vede značka ke Slezskému domu a dále na Polský hřeben, ale do Tatranské Polianky. „Je to zkratka“, mínil tatranec Tonda, „ale i pak máme ještě dobrých sedm hodin do cíle…“

PAVOL JANÍK

V trilógii Vladimíra Čermáka OPERACE ÚNOR 1948, OPERACE SRPEN 1968 a OPERACE LISTOPAD 1989 pochopiteľne zaujíma osobitné postavenie a je čitateľsky najatraktívnejšia práve posledná publikácia, ktorej témou je vyústenie predchádzajúcich kľúčových dejinných udalostí.

VADIM FEDOROV

Nevím, kolik času uběhne. Možná měsíc, možná několik dní. A možná i celé roky. Ale ten den nastane.

JIŘÍ JÍROVEC

Je pozoruhodné, že současná vláda, která konečně dělá vše správně, nemá ve svých řadách žádné specialisty. Právo, věda, školství, průmysl, finance i zahraniční politika jsou jaksi osiřelé.

RADOVAN RYBÁK

Akademický malíř Dimitrij Kadrnožka, člen Unie českých spisovatelů, zemřel v sobotu 23. dubna v noci v nemocnici v Brně. V říjnu tohoto roku by se dožil 99 let.

TAŤÁNA KRÁLOVÁ

Mnoho jsme si s dědečkem neřekli,

dokud žil,

jednak jsme se zastihli jen na pár let,

jednak toho nikdy moc nenamluvil.

MAREK ŘEZANKA

Dějiny na hlavu postavené

Když se znalost nule blíží

přijme člověk bez potíží

vše, co mu druhý nakuká

JIŘÍ ŽÁČEK

Myslím tak, jak mi zobák narost – česky.

Češtinou píšu svoje třesky plesky,

češtinou léčím deprese a stesky,